Po vynucené roční pauze jsem se plná nadšená vrátila na JamRock, abych si užila svou jubilejní pátou účast a se samotným festivalem oslavila rovných deset let jeho existence.
Jaké byly moje letošní čtyři dny života navíc?
Oproti předchozím rokům JamRock mírně podražil - chvíli jsem uvažovala, zda to mít za zlé či nikoliv, ale nakonec jsem viděla lístky na koncert jedné z předních českých kapel, které byly ještě dražší a JamRocku jsem zachovala přízeň. Festival se prodloužil o jeden den - tradičně startuje ve čtvrteční podvečer, ale nově trvá až do večera nedělního, neboť JamFolk se osamostatnil, již neprobíhá v sobotu souběžně s JamRockem (v jiném areálu), ale plynule navazuje. Cena vstupenky na 4 dny tedy činila necelých 700 Kč. Stanové městečko je tradičně bezplatné. Velmi chválím pořadatele za umístění kontejneru do prostor městečka (bohužel ani tento krok nezabránil některým jedincům nechat po sobě neskutečný nepořádek), ale lidem ohleduplným to přišlo velmi vhod neboť nosit v neděli tašku plnou odpadků do Žamberka, kde není místo pro její vyhození není zrovna příjemné. Co pořadatelé nezvládli bylo hygienické zázemí pro stanové městečko - místo obvyklých koryt s tekoucí vodou, kde si člověk pohodlně umyl ruce/nohy a vyčistil zuby, umístili pouze "panely", ze kterých vyteče pramínek vody po zmáčknutí pedálu. Jistě nemusím popisovat, jak je toto miniaturní zařízení nevhodné pro jakoukoliv údržbu zevnějšku a jak rychle voda došla. Za to dávám velký palec dolů - všichni jsme připravení na pár dnů bez sprchy, ale toto bylo moc. Stejně tak se mi nelíbil počet aut ve stanovém městečku - tady nechci "nadávat" přímo pořadatelům, protože lidé jsou velmi vynalézaví v obcházení zákazů (kdyby nějaké byly). V minulých ročnících auta obvykle stávala na okraji louky, kde se stanuje, ale letos s nimi lidé projížděli loukou celou a není to nic příjemného, když ležíte ve stanu a za hlavou vám začne vrčet motor auta - snadno se mohlo stát neštěstí. Do příštích ročníků bych byla klidnější, kdyby se nějakým způsobem oddělil prostor pro automobily a stanování. Město Žamberk není v hostování festivalu žádným nováčkem a obchody jsou vybaveny dostatečným množstvím balených vod, pečiva a jiných pochutin. I restaurace se tento hudební svátek a nápor strávníků připravují - s tím vám přináším jedno velké nedoporučení na hospůdku Imrvére, která se nalézá na náměstí. Lokál vypadá pěkně, ale to je jediné, co mohu pochválit - ceny vysoké, na jídlo jsme čekali hodinu (hospoda byla poloprázdná), než si nás obsluha všimla, tak to bylo skoro 20 minut a jídlo nebylo dobré - aby toho nebylo málo, tak objednávky popletli (jiné přílohy nebo úplně chybějící) a jídlo jsme nedostali ve stejný čas, takže ve chvíli, kdy jsem dojídala přítel stále čekal na své jídlo). Samotný areál festivalu byl vybaven dostatečným množstvím stánků s jídlem a "suvenýry", toaletami a tekoucí vodou.
A jak bylo po hudební stránce? Na festival jsem vyrážela až v pátek ráno, neboť předchozí večer mě žádná kapela zvlášť nezaujala.
PÁTEK
Dissection Corpse
Slyšela jsem je z dálky, když jsem se blížila od stanového městečka do areálu a čekala u vchodu na "odbavení". Nemůžu říct, že by mě zaujali nebo se mi snad líbili. Jejich styl bych nazvala velmi nezdařilým zvracením do mikrofonu.
Fast Food Orchestra
S touto kapelou jsem se nesetkala poprvé, ale poprvé jsem se zaposlouchala do jejich textů, nechala se unášet melodií a bavila se jejich výstupy a projevy. A musím dát velký palec nahoru! Jsou vtipní, jsou ulítlí a jsou skvělí!
Fast Food Orchestra - Fire and flames
Tibet
Ač by k tomu název mohl odkazovat rozhodně se nejedná o poklidnou (duchovní? :D ) hudbu nepálských mnichů. Kapely zpívající česky, rytmicky i hlasitě.
Hentai Corporation
Už je to nějaká doba, co jsem tvorbu této kapely odsoudila jako nelahodící mému uchu, a proto jsem se rozhodla dát jim novou šanci. Můj názor se ovšem nezměnil a po pár písních jsem přešla k další stage.
Totální nasazení
Během pátečního dopoledne došlo ke změně a místo plánovaného Visacího Zámku, na který jsem se docela těšila, vystoupilo Totální nasazení. Už to je opravdu dlouhá doba, co jsem je slyšela naposledy a bylo to velmi příjemné připomenutí. Písnička Činčila je moje oblíbená! :D
Aneta Langerová
Anetu mám moc ráda, fandila jsem jí už v soutěži (mimochodem jediná řada SuperStar, kterou jsem opravdu sledovala, pak můj zájem opadal až se změnil v totální nezájem :D ) a líbí se mi její hudební vývoj. Její projev je jemný, skoro až nesmělý, ale zároveň zvláštním způsobem otevřený. Měla jsem z ní velmi příjemný pocit, působila na mě dojmem, že si na nic nehraje a nedrží před diváky pózu.
Mandrage
Poté, co jsem skupinu několikrát viděla naživo jsem na ní dost zanevřela - nelíbili se mi jejich hvězdné manýry a vystupování před fanoušky - chápu nespoutaný život umělců, ale přijít před platící publikum ve stavu, kdy málem nejste schopni zpívat mi nepřipadá ani profesionální ani fér. Jejich tvorbu nesleduji a poslední písní, kterou od nich znám je Tanči dokud můžeš, co je doba dávno minulá. Teď ke mně doléhal jejich zpěv, zatímco jsem čekala na další kapelu a nakonec to bylo příjemné připomenutí - přeci jenom songy jako Františkovi lázně jsou pro mě do jisté míry vzpomínkové.
Medvěd 009
Nemůžu ani popsat, jak moc jsem se na tuto kapelu těšila! Troch mě zklamalo, že je umístili na nejmenší stage a stejně tak mi bylo líto samotných hudebníků, že se k nim sešlo tak nepočetné publikum, ale na druhou stranu jsem se nemusela s nikým strkat o místo, dobře jsem viděla a mohla si zatančit! Mezi prvními písničkami byl můj oblíbený Parní Stroj, nechyběli Lovci mamutů a pro mě velmi krásná a zároveň smutná Pozdravuj. Relativně nová písnička Planeta je tak ošklivá, ale musím se při ní hrozně smát! A taky Olgoj!
Medvěd 009 - Olgoj
Rybičky 48
Na Medvědech jsem se rozjela tak, že jsem se na Rybičky musela posadit. A nebyla jsem jediná indisponovaná - zpěvák Kuba Ryba se nám po prvních písních, kdy se mi zdálo, že mu je hůř rozumět a text s hudbou dvakrát nesedí, svěřil, že skoro nic neslyší díky zánětu uší. Má všechen můj obdiv - zánět jsem měla v uchu několikrát a kromě toho, že opravdu skoro nic neslyšíte je to ohromná bolest a chcete se skučením umírat v temné díře a on s tím vyšel před lidi a koncertoval. Nechyběla snad žádná moje oblíbená píseň - Vážené dámy, Zamilovaný/Nešťastná, Bohém zapomenuté dítě, Oooou, Chtěl jsem Ti říct, Léto a další :) Jejich výstup byl doprovázen několika rachejtlemi a ohněm.
Wohnout
Stála jsem před těžkou volbou - moje oblíbené kapely Wohnout a Sto Zvířat hráli ve skoro stejný čas. Nakonec mi rozhodování ulehčila
Okoř z minulého týdne, kdy jsem Wohnouty slyšela. Poslechla jsem si asi prvních pět písní a pak utíkala na Sto Zvířat.
Sto Zvířat
Poslední kapela pro páteční den (byť časově už byla sobota) solidárně čekala asi čtvrt hodiny než výstup zahájí, protože mnoho lidí stálo před podobným dilematem jako já a chtělo si užít jak Wohnouty, tak Sto Zvířat. A pak se dali do svého skvělého koncertu, plného hudby, elánu a vtipu. Nikdo mi nevymluví, že "Buřt" je ultra vtipný :) Jediná píseň, která mi chyběla byl Batůžek (a bez batůžku se přeci nikdy nikam nejezdí!), ale za ten skvělý nášup, který zahráli jsem ochotná na to zapomenout ;) Zatančila jsem si na Dámu s čápem, Nikdy nic nebylo a taky Novgorod!
SOBOTA
V noci začalo pršet a jinak to nebylo ani dopoledne. Proudy vody byly dost intenzivní a čekali jsme ve stanu na zlepšení. Slunce pak opravdu vysvitlo, sebrali jsme pláštěnky a vyrazili užít si další den!
Zakázaný Ovoce
Dumala jsem, která část rozpadlé kapely má na festival dorazit - v jejích sporech a pojmenováních nyní opravdu nemám jasno. Nicméně jsem došla k názoru, že to může být jedno, protože hrají stejné písně. Při jejich výstupu se vrátil déšť, a to dokonce s kroupami, ale nějak mi to nevadilo a pěkně jsem si zaskákala.
UDG
Pochopitelně jsem nemohla vynechat svou favorizovanou kapelu a samozřejmě jsem čekala v první řadě. Jejich koncerty již navštěvuji velmi vzácně a teď jsem je měla možnost vidět a slyšet téměř po roce a náležitě jsem si to užívala. Obměnili playlist a velmi mě potěšili zařazením písniček staršího data, které dlouho ležely v zapomnění - třeba
Smutné a Lehké nebo
MarryAnn. Nemohli vynechat ani fláky ze své
nové desky, mrzelo mě, že se nedostalo na
Prach a Dým, tu mám moc ráda! Lila se voda, Jugi si skočil do publika a tradiční přídavek
Hvězdář byl opravdu kouzelný - ze začátku výstupu UDG pršelo a asi v polovině koncertu přestalo, krátce před koncem se do deště znovu dalo. A právě při Hvězdáři pršet přestalo a začalo svítit slunce, snad se tvořila i duha. Opravdu krásný moment.
Poté následovala opravdu dlouhá pauza a navrátili jsme se večer na Tomáše Kluse. Bez našeho vědomí došlo ke změnu programu na scéně se k mému obrovskému překvapení neobjevil Tomáš.
Anna K.
Nemůžu říct, že by Anna K., měla špatné písničky - mně se docela líbí. Ale nesympatická mi je její osoba (i když po vystupování ve StarDance se to trochu zlepšilo). Poslouchala jsem zdálky a docela jsem si to užívala.
Anna K. - Píseň o slzách
Marpo
Kolem Marpa jsem si šla pro jídlo a na chvíli jsem se zastavila - a pak v úděsu prchala pryč. Nechápu.
Bandaska
Obrovsky mě překvapilo, že partička z Týniště nad Orlicí, kterou jsem před pár lety
slyšela ve Výravě se dostala na JamRock a navíc v takto lukrativním hracím čase! Jejich tvorbu nemůžu označit za špatnou, ale nemám ráda, když se do hudebního (i jiného uměleckého) projevu tahá politika. Každý má právo se vyjádřit a mít svoje názory, ale beru to tak, že festival jsem si přijela užívat a bavit se a nechci poslouchat vzkazy směřující k hradu.
Michal Hrůza a kapela Hrůzy
Jsem nevýslovně šťastná za to, že se Michalovi po prodělaném "úrazu" podařilo nejen uzdravit, ale také vrátit na scénu. Zasněně jsem poslouchala jeho 1+1, kterou věnoval Mardimu z Vypsané FiXy, Napořád, Duše do Vesmíru, Zakázané uvolnění a taky Bílou velrybu.
Doga
Nepochybuji o tom, že Doga již na některém z předchozích ročníků byla, ale nikdy jsem si nenašla čas nebo chuť jí poslechnout. V první řadě mě překvapilo, že se jmenují Doga na scéně měli opravdu obrovského kovového pavouka s rudýma očima, pod kterým měl svoje stanoviště bubeník. A potom mi vzali dech jejich texty - něco tak rafinovaně sprostého jsem dlouho neslyšela :D
Lipo
Na mladého rappera se sešlo překvapivé množství lidí. S jeho tvorbou obeznámena nejsem, nicméně z doslechu jej považuji za jednoho z těch snesitelnějších.
Tomáš Klus
Naposledy jsem Kluse viděla právě v Žamberku před dvěma lety a jeho výstup byl jedním z posledních před naplánovanou hudební pauzou. Tehdy jsem byla tak ráda, že si jej stihnu poslechnout, ale radost se změnila ve zklamání, když Tomáš skoro vůbec nezpíval, ale pořád povídal a nebylo to ani vtipné ani obohacující. Tolik jsem doufala, že to tentokrát bude jiné a vyslechnu si svoje oblíbené písničky! A víte co? :) Bylo to tak, Tomáš pořád zpíval a zpíval a byla jsem naprosto unešená! Akusticky (pouze v doprovodu Jiřího) zahrál jedny z mých nejoblíbenějších Nezapomínej (úplně mě mrazilo v zádech!) a Panenku (měla jsem takovou radost!), úžasné Dobré ráno, skvěle přízvukového Malčika, improvizační Do Nebe, nechyběly ani začátky jeho tvorby - Nina a Sybila. Krásné zakončení JamRocku!
Noc byla mrazivá, ale ráno velmi parné. Začal poklidný JamFolk! Velká část areálu byla uzavřena, uklízela se a do zbývajícího prostoru se přemístilo několik stánků, které poskytovali servis těm, kteří zůstali či přišli pouze na folk.
NEDĚLE
Pokáč
Jsem jedním slovem na větvi - Pokáč je z řady "alternativních" umělců jejich písně v sobě nesou smysl, vtip a mnohdy i poslání. Jeho zahájení bylo dobrou volbou, byl energický a pohodový, měl po ruce spoustu vtipů a ještě více písniček. Jeho píseň Mám doma kočku mě úplně shodila :D Potěšilo mě zahrání Stereotypů a Zejtra je taky den!
Voxel
Voxelova tvorba mi je dobře známá a těšila jsem se, až jej zase uslyším. Svých 21 songů na 4 akordy poněkud rozšířil, zarapoval nám o těhotenství své ženy z čehož jsme šli všichni do kolen, s Pokáčem si dal duet Ekosong a na závěr skvělé V naší ulici!
Pavel Dobeš a Tomáš Kotrba
Výstup se nesl ve znamení úprav zvuku, aby dobře slyšeli umělci popřípadě publikum, což mě napůl vyrušovalo, ale na druhou stranu to bylo takové lidské. Písničky byly plné pohody, klidu a pro mě i sentimentu a vůně starých časů - úplně jsem viděla ty dřívější doby, kdy táboře, trampování a ježdění do osad bylo denní chleba…
Peter Aristone
Pro můj sluch úplná novinka, ale skvělá novinka! Mnoho melodických písní, byť s anglickým textem. Určitě doporučuji!
Peter Aristone - Fire inside
Circus Ponorka
Jak řekl organizátor JamRocku - "ono se můžu zdát, že to je podvod, když slyšíte celou kapelu a stojí před vámi jeden člověk, ale je to tak!" Bylo to zajímavé a osvěžující, spíše instrumentální než zpívané.
JamFolk tím zdaleka nekončil, ale přišel čas zvednout kotvy, neboť později by nám nejel žádný spoj. Vydali jsem se zpátky ke stanovému městečku, kde již zůstalo jen pár stanů, co by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Pobrali jsem všechny svoje věci a dali JamRocku nashledanou!
Jam, Jam, Jam, JamRock!♥
Cersei Lannister
Daenerys Targeryen
Theon Greyjoy
Sansa Stark
Arya Stark
Bran Stark
Jon Snow (Stark? ;))
Tormund
Briene
Malíček
