Tylova léta jsou věhlasná akce, byť poměrně skromných rozměrů.
Tradičně se konají v areálu gymnázia J.K.Tyla (odtud pojmenování) a po dvou letech se sem mohli vrátit, neboť škola procházela rekonstrukcí. Byla to příjemná změna po dvou letech strávených v kulturním domě, kde nebylo přes kouř z cigaret vidět na krok.
Vstupenka v předprodeji stála 150 Kč, na místě rovných 199 Kč. Tuto cenu považuju za přiměřenou.
Zahajující kapelu Glad for Toady jsem si nechala ujít a dorazila jsem až na Wild Tides.
Hrají styl americano a jejich písničky byli dosti krátké a… Hlasité. To nemyslím, tak docela jako pochvalu, nemám ráda ječení do mikrofonu.
Na druhou stranu, pokud se zrovna frontman nepředváděl svým řevem a soustředili se na hudební projekci, byl to docela příjemný, rytmický a svižní poslech.
Následovala chvíle, pro všechny ječící puberťačky, neboť dorazila partička, která si říká ATMO music.
Tento styl hudby jednoduše není můj šálek, nikdy jsem nenašla okouzlení v týpcích s kapucí na hlavě, pod tím košili a ještě tričko, kteří skáčou po podium jako opice, máchají rukou nahoru a dolů, s doprovodem jednoduchém basu, který jde zmixovaný z notebooku u DJ vykřikují rádoby hrozně drsné texty.
Docela jsem se bavila, když mezi jednotlivými písničkami povzbuzovali publikum, ať zakřičí jejich jména - ta si bohužel nepamatuju (nepříjemné zážitky se vytěsňují z paměti), ale když už jsem tam pošesté slyšela "Řekni...." Tak jsem si šla radši koupit víno.
ATMO music - Polety
ATMO dohrálo, šílící hormonky vyklidili místo pod stage, aby se mohli se svými idoly vyfotit a dopředu jsem nastoupila já, neboť nastal čas pro kapelu kvůli které jsem na Tylova léta dorazila.
Imodium je čtyřčlenná partička z Broumova, která se v Hradci cítí jako doma a trochu neprávem si vysloužila punc EMO kapely. Hrají tvrdší rock a já jejich songy a výstupy zbožňuju.
Usídlila jsem se hned pod stage a byla jsem připravená pařit - a oni taky. Nezklamali a zahráli snad všechno, co jsem si přála.
(Imodium a jich výstup na Tylovkách)
Výborný song na úvod Laní oči, hned potom následovala titulní píseň, po které je pojmenované jejich poslední Album Valerie. Z této desky zazněla ještě píseň Tajný lásky a Nad Berlínem, kterou Thom věnoval svému spoluhráči z kapely Danovi, který pochází právě z Hradce.
Nejstarší song, který na podium zazněl byl Koník a je z jejich úplně první desky :) Zahráli moje oblíbené Ruce se sejdou a Kluci nepláčou.
Nechyběli Dostavníky a písnička Deset životů, do kterých nás Thom ochotně zapojuje. A co teprve písnička Hlavou, při které mám doslova husí kůži…
Jejich nadupaný výstup uzavírali písnička Znám tě a tradičně Břehy.
Imodium - Laní oči
Po Imodiích začalo hustě pršet a už tak nevelké publikum, které se na Tylovky sešlo začalo prchat. Našlo se ovšem pár desítek statečných, kteří vytrvali i na skupinu Skyline.
Líbila se mi jejich světelná projekce na protější budovy, to vystoupení ozvláštnilo.
Co se týká samotných písniček, nejsem zarytý fanoušek a poslechnu si je jen čas od času na některém festivalu, když není nic lepšího na práci.
Nedá se upřít energie zpěvačky, opravdu jsem nikdy nepochopila, jak může skákat, tančit, pobízet publikum a ještě zpívat! Představte si, že jste na koncertě své milované kapely a pod stage děláte ty největší vylomeniny, užíváte si jejich hudbu - a tohle ona dělá na podium a dech ji rozhodně nechybí!
Ve svém výstupu se věnovali především novější tvorbě, jako příklad můžu uvést písničku Fairtytale Teller. A kdo by neznal song Pretty Princess?
A tak nám uběhla Tylova léta.
V jistém ohledu bych je zhodnotila jako nejméně povedená z těch, kterých jsem se účastnila a zřejmě to dělá složení kapel - jako headlinera zvolili Skyline, ale myslím, že tuto pozici by si zasloužila Imodia.
Zklamala i návštěvnost, ale lenost lidí samozřejmě není vinou pořadatelů. Líbilo se mi být venku, předchozí ročníky jsem zažila v kulturáku, jak už jsem psala.
Ale za ta Imodia mi to stálo!