Quantcast
Channel: Zpravodajství
Viewing all 30683 articles
Browse latest View live
↧

Rok 2019 v knihách

January 2, 2020, 2:49 am
$
0
0
Sestaveno s pomocí GoodReads.
Tento rok byl z mého pohledu knižně úspěšný.

V první řadě jsem splnila svůj cíl přečíst 25 knih. Je pravda, že některé knihy jsem nečetla poprvé, ale byly to takové, které jsem si už dobře nepamatovala a chtěla si je oživit nebo na ně zkusit napravit názor.
Celkem jsem tedy přečetla víc jak 6 tisíc stránek.
Nejkratší kniha, kterou jsem přečetla měla 160 stránek a byla to Má paní; Nesmrtelný příběh Jindřicha VIII., a Anny Boleynové.
Nejdelší přečtená kniha byla Jana Seymorouvá; Laskavá královna s 479 stranami.
Jako nejpopulárnější knihu, která mi přišla do ruky vyhodnotil GR Stmívání.
Pokud mám mluvit za sebe a opustit od žebříčků GR, tak jsem moc ráda, že jsem se vrátila k Letopisům Narnie. Na první přečtení se mi vůbec nelíbily a teď jsem tento názor změnila.
Velice mě zaujala kniha Útěk do Divočiny na jejíž motiv vznikl stejnojmený film.

Jaké jsou moje čtenářské plány do příštího roku?
Ráda bych si znova přečetla HP ságu a Pána prstenů včetně Hobita. Proto si říkám, že bych si měla dát počet přečtených knih o něco vyšší, abych se vůbec dostala k neznámým knihám ;)
Alison Weirová vydala další román, tentokrát o Anně Klévské, čtvrté Jindřichově manželce a určitě si chci přečíst i ten.
Pomýšlím i na další díle Zaklínače, které jsem načnula už v minulém roce.
Taky by nebylo špatné přečíst si další knihu za Zeměplochy, kterou jsem teď dlouho zanedbávala.
Ale to jsou jen plány, uvidíme jaké bude realita. Ráda si nechám doporučit Vaše oblíbené knihy :)
A protože je toto první článek roku 2020, přeji Vám všem, ať je to rok plný štěstí, zdraví, pohody a splněných přání.
Rogue
↧
Search

Zamilovaný/Nešťastná 2

January 6, 2020, 11:28 pm
$
0
0
Konečně jsem se dokopala k sepsání článku o podzimním koncertu.

Musím se přiznat, že moje cesta k tvorbě Rybiček 48 byla poměrně dlouhá. Mou pubertální duši jejich tvorba neoslovila, jejich chování mi přišlo trapné, spratkovité. Dodnes si pamatuju svoje zklamání, když jim v nějakém dívčím časopise věnovali prostor. Potom jsem na ně úspěšně zapomněla (ono upřímně to nebylo nijak moc těžké, protože Rybičky se opravdu dlouho neřadili ke kapelám, o kterých bych se dalo mluvit jako o známých nebo úspěšných). K mé nelibosti mi byli připomenuty hned na prvním JamRocku, protože kamarádka trvala na tom, že je musíme zajít poslechnout, protože některé pecky mají vážně skvělé. Já se za ní vlekla s tragickým výrazem ve tváří a žádný dobrý song jsem toho dne neslyšela. K dovršení všeho první věc, kterou zahráli byla Emily, kterou fakt nesnáším. Nicméně opět uplynul nějaký čas, Rybičky vydali písničku Vážené Dámy a mě konečně zaujali a dokonce se mi začali líbit. Poslouchala jsem pořád víc a víc jejich písniček, až jsem jednou ke svému nemalému údivu zjistila, že je mám vlastně celkem ráda a potěší mě, když je uvidím na nějakém fesťáku. A dneska s radostí navštívím i jejich koncert, jejich hudbu poslouchám i doma... Mám je ráda. Jenom tu Emily jsem si pořád neoblíbila, ta mi leze na nervy pořád stejně.

Po deseti letech natočili Rybičky pokračování písně a klipu Zamilovaný/Nešťastná a vyrazili na šňůru. Byla by škoda nechat si ujít jejich výstup. Předkapelu jsme tentokrát vynechali a přišli až na hvězdy večera. Začínali přesně na čas, co oceňuji.
Líbí se mi, když hudebníci zbytečně neplácají (jak to má ke své škodě ve zvyku například Tomáš Klus) a prostě hrají. Sem tam prohodí nějaký vtípek, krátkou historku, ale nezabředávají do témat, které nesouvisí s jejich tvorbou. A pokud mají na něco názor (což je nejčastěji politika...) řeknou to písní. Často kolem sebe slyším "ale kdo jiný než umělci, co jsou na očích by o tom měli mluvit a burcovat lidi" a není to tak, že bych chtěla, aby ti lidé drželi hubu a krok. Je správně, že na to mají názor a stejně tak, že ho vyjadřují. Ale upřímně je toho kolem nás tolik, že občas chci zapomenout na všechno, co kolem nás poletuje a jen se dívat, poslouchat a bavit se. Pokud je názor, narážka, vtípek zakomponovaná do tvorby upřímně se tomu zasměju. Ale jestliže interpret stojí a hřímá na publikum svoje dojmy a pocity zatímco vy jste si přišli poslechnout jeho tvorbu... To mi vadí. Proto jsem ráda, že Rybičky svoje názory vloží do tvorby a tím je všechno jasné.

Na první dojem

Zazněly písně staršího typu, ale i ty nové jako zmiňovaná Zamilovaný/Nešťastná po 10 letech nebo Biolid, ale samozřejmě časem prověřené pecky My ještě nejsme starý, Slibuju, že nebudu pít anebo moje nejoblíbenější Bohém zapomenutý dítě. Byl to krásný večer, precizní show, dobré efekty a hlavně plno skvělých písniček a velmi pozitivně působící kapely. Díky za to.
↧
↧

Zaklínač (1.série)

January 10, 2020, 11:56 pm
$
0
0

Seriál Zaklínač zpracovává příběh osudu a rodiny. Geralt z Rivie, samotářský lovec příšer, usilovně hledá své místo ve světě, ve kterém jsou lidé často zkaženější než samotné příšery. Ale když ho osud zavede k mocné čarodějce a mladé princezně s nebezpečným tajemstvím, tak všichni tři musí společně přijít na to, jak přežít na místě, kde se právě nachází. (zdroj)

Můj názor:
Před spuštěním seriálu jsem ladila formu četbou první knihy, abych se uvedla do děje a nekladla hloupé dotazy kdo-co-proč-jak. Po přečtení knihy jsem byla víc než zmatená (ale o tom až jindy), nicméně jsem si říkala, že seriál mi určitě pomůže, protože bude muset zasvětit i diváky neznalé knih a her ze světa Zaklínače. No, seriál mi v tomto ohledu moc nepomohl.
Co říct? Seriál se mi na jednu stranu líbil, stala jsem se velkou fanynkou Marigolda a jeho vtípků i postava Zaklínače je dobrá. Více mě oslovila druhá polovina seriálu. Na druhou stranu si myslím, že seriál ZAKLÍNAČ se měl mnohem více věnovat právě Zaklínači. První dvě knihy jsou složeny z povídek a tak bylo nemálo materiálu k tomu, aby pořádně představili jeho postavu a věnovali se dobrodružstvím, které prožívá. Osudy Yenefer a Ciri, které seriál sledoval v každém díle a dostávaly tak nemálo prostoru mohly být odloženy později. Mohlo být něco nastíněno, něco málo ukázáno, ale tohle bylo příliš detailní a zbytečně to ubíralo Geraltovy možnosti. Navíc Ciri se za celou sérii nedostane žádného vývoje, jenom díl za dílem sledujete jak zběsile prchá lesem a to není zrovna záživný náboj děje.
Suma sumárum si myslím, že Zaklínač neměl vůbec špatný start a určitě budu sledovat i další sérii. Ale pořád je co zlepšovat, tak snad to všichni zúčastnění zvládnout.
↧

Jenny of Oldstones (Florence + the Machine)

January 17, 2020, 2:23 am
↧

Hovno hoří

January 22, 2020, 6:54 am
$
0
0
Autor: Petr Šabach
Počet stránek: 162
Anotace: Hovno hoří je považováno za úspěšné dílo Petra Šabacha, jednoho z nejznámějších současných českých prozaiků. Knížka obsahuje celkem tři povídky, které mají společné téma - vztahy mezi mužem a ženou a jejich rozdílné vnímání okolního světa.


Můj názor: Kniha proslavená svým úderným názvem a také tím, že na její motivy vznikl film Pelíšky. Rozhodně ale nečekejte, že si na stránkách knihy vychutnáte příběh tak, jak nám ho představil režisér Hřebejk a jím zvolení herci. Samozřejmě se v knize dočkáte několika legendárních hlášek nebo situací, které byli i ve filmu (měření medvěda, nerozbitné skleničky), ale jsou zasazeny do poměrně odlišného kontexu a s jinými postavami.
Kniha se četla snadno, rychle a nebyla nijak zvlášť náročná, přestože se odehrává v době, která je složitá po mnoha stránkách. Občas jsem se musela smát jen tomu, jak moje mysl porovnávala situaci z filmu a situaci v knize (mimochodem nenajdete tam odkazy pouze na Pelíšky). Přestože jsem se mnohokrát zasmála různým vtípkům, které v knize byly zůstal ve mě po přečtení takový smutný pocit; jako kdyby si tehdy nerozuměl nikdo s nikým, každý uzavřený ve své bublině čekající na něco lepšího, co nepřicházelo...
↧
↧

Hledá se Dory

January 25, 2020, 4:35 am
$
0
0
Na stříbrná plátna vrací oblíbená modrá rybka Dory, která si spokojeně žije na korálovém útesu s Nemem a Marlinem. Pak si ale Dory z ničeho nic vzpomene, že kdysi a kdesi ztratila své rodiče. Společně s Marlinem a Nemem se vydá na strhující dobrodružství napříč oceánem, až do prestižního Mořského akvária v Kalifornii, kde se léčí nemocní mořští živočichové. Při hledání maminky a tatínka potkává Dory tři svérázné obyvatele Mořského akvária: První je Hank, nerudný chobotničák, který úspěšně uniká zřízencům; druhý je Bailey, samec běluhy, který sám sebe přesvědčil, že mu nefunguje echolokace, a třetí je krátkozraká velryba jménem Naděje. Při prohledávání moderního akvária dojde Dory se svými kamarády k poznání, že své blízké máme nejraději kvůli jejich nedostatkům, a že to nejdůležitější na světě je přátelství a rodina. (zdroj + moje úpravy)
Můj názor:
Film volně navazuje na "Hledá se Nemo", které považuji za vele-povedené. A jak už to tak u pokračování bývá... Hledá se Dory v mých očích určitě nedosáhla takové kvality jako první díl. Ale na druhé straně to bylo zdařilé a nehodilo to na svého předchůdce špatné světlo. Můžete se těšit na nebezpečná dobrodružství, vtipky, staré tváře i nové postavy, odvážné kousky a hlavně hledání...
↧

Poslední aristokratka

February 1, 2020, 5:22 am
$
0
0
Rodilý Newyorčan Frank získá díky svým šlechtickým předkům dávné rodové sídlo - zámek Kostka. Potomek emigrantů se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií a temperamentní ženou Vivien na velký návrat do Čech. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast a zámecký život znají jen z prastarých vyprávění příbuzných. Po příjezdu rodina zjišťuje, že se zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou zpátečnický kastelán Josef, bodrá hospodyně paní Tichá a hypochondrický údržbář Krása. Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních devadesátých let, rodina Kostkových stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit zámek Kostka zachránit. (zdroj + moje úpravy)
Můj názor:
Řekněme si upřímně, že Českého lva tento film nejspíš nezíská ;) Ale já jen přesto hodnotím kladně a velmi jsem se při jeho sledování pobavila. Příběh není nejsilnější, ale má hlavu a patu a zvládá svůj náboj udržet po celý film, i když především závěr nese hodně klišé (odchod-návrat). Za mě mnoho skvělých vtipů a sympatické herecké obsazení.
↧

Tak dej groš Zaklínači (Witcher soundtrack)

February 5, 2020, 2:40 am
$
0
0
Od shlédnutí seriálu mi nepřestává znít v uších :D Která verze se Vám líbí víc - česká nebo anglická?

Anglická verze


Česká verze
(Bohužel jsem nenašla song jako takový jen vytaženo ze seriálu)
↧
Search

Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr

February 10, 2020, 7:29 am
$
0
0
Autor: Martin Selner
Počet stránek: 136
Anotace: Někdy je ve světě autismu prostě správné rajčata ze salátu vyndat, až když je salát hotový, než je tam vůbec nedávat. Selner píše s ironií a nadsázkou sobě vlastními, neutápí své příběhy v patosu, přesto život s autismem nijak nezlehčuje a uvědomuje si jeho tíhu. Někdy ji dovede vyléčit víno a Jesenka v akci, hlavní však je nezavírat oči před jinakostí a nebát se říkat si o pomoc.


Můj názor:
S prací s autisty mám zkušenosti a proto jsem knihu prožívala dost osobně. Upřímně nevím, jak může zapůsobit na někoho, kdo autismus nezná. Já se musela při čtení pousmívat; někdy radostně a jindy smutně, hořce. Bylo to trochu jako číst si vlastní vzpomínky na dny v práci a procházet si otázky, které mě stejně jako autora napadaly; dělám to dobře? Dělám toho dost? Nedělám toho málo? Co se jim teď honí hlavou? Jak jim s TÍMHLE mám pomoct? ...
Kniha se mi asi četla o něco složitěji než předchozí díl. Zdála se mi smutnější, unavenější, ale svým neveselým způsobem i smířenější. Autismus je napořád a rozhodně není okouzlující, jak se nám snaží vnutit hollywodské filmy. Ale jednou to tak je a my děláme všechno proto, aby se autistům i jejich okolí dobře žilo.

První díl zde.
↧
↧

Tolkien

February 22, 2020, 9:12 am
$
0
0
Snímek sleduje osudy J.R.R. Tolkien dávno před tím, něž se z něj stal slavný spisovatel. Dospívající Tolkien, obklopen spolužáky, objevuje sílu přátelství, odvahy a odhodlání. Společné pouto je časem stále pevnější, první světová válka však může jejich přátelství rozbít. A právě tyto zážitky se později staly Tolkienovi inspirací při psaní slavných románů ze Středozemě. (zdroj)
Můj názor: K filmu mě přilákal čistě jeho název. Upřímně toho o Tolkienově životě mnoho nevím kromě několika všeobecně známých faktů a film se navíc váže k době jeho života, o které nevím zhola nic a proto nemohu posoudit, nakolik byl snímek reálný, byť se tvářil jako dokumentární. Ale když ponechám stranou dohady o věrnosti ztvárnění, musím říct, že se mi film velmi líbil. Zajímavě propojoval vzpomínky na dětství a dospívání s krutou realitou válečné fronty. Ukazoval sílu odhodlání, přátelství i lásky, odhaloval postupný vývoj jednoho z nejslavnějších spisovatelů a velmi jemně nastínil, jak se rodila jeho díla (ale nečekejte, že budete sledovat dokument o Hobitovi a LotR, tady je v hlavní roli pouze spisovatel sám). Určitě doporučuji ke shlédnutí.
↧

Friends - Hedgies

February 29, 2020, 1:36 am
$
0
0
Spojení toho, co mám ráda - seriálu Přátelé a ježečků! :)
↧

Svět bez stížností

March 6, 2020, 10:45 am
$
0
0
Autor: Will Bowen
Počet stránek: 224
Anotace: To, že stěžováním si škodíme především sami, tuší asi většina z nás. Stěžování je ale tak silny´ a rozšířeny´ návyk, že k tomu, abychom se ho zbavili, potřebujeme informace, podporu a ten správny´ impulz. V této knize se dozvíte, co dělá stížnost stížností, proč je stěžování tak destruktivní, jak si přestat stěžovat a jak k tomu inspirovat i ostatní. Je plná praktickych návodů a příběhů lidí, kteří touto životní transformací už prošli.

Můj názor:
Po přečtení prvních stránek jsem si nebyla jistá, zda je to kniha pro mě. Hlášky typu "učiňte změnu, proměňte svůj život/v rukou držíte knihu, která vám změní život/udělejte to pro sebe, rodina, děti, přátelé a lepší svět" mě celkem děsily a připomínaly mi nábor do náboženské sekty. Nicméně jsem přes tento trochu kostrbatý a pře-motivovaný úvod prokousala a dostala se k tomu podstatnému; tedy jak žít ve světe bez stížností. Bylo velmi zajímavé (a zároveň trochu smutné) vidět před sebou ta čísla, kolik stížností na světe je jen za jedný den, jaký ohromný balík nespokojenosti je schopen vyprodukovat jediný člověk... A přitom (jak se často ptal autor) kdo z nás by o sobě řekl, že si v jednom kuse na něco stěžuje?
Pro mě to bylo poutavé čtení. Opravdu jsem začala více poslouchat sebe i své okolí a palčivě si uvědomila to množství negativ, které dnes a denně vypouštíme z pusy. Teď se víc zamyslím než promluvím a ve většině případů dojdu k názoru, že není třeba to říkat, není třeba nad tím hořekovat - mnoho věcí lze změnit (namísto energie, kterou investujete do stížnosti se radši pustíte do práce) anebo to lze říct jinak. Kniha není o tom, abyste měli pusu od rána do večera roztaženou do úsměvu a v křeči o všem říkali "ach bože, to je úžasné, to je nádherné, nedovedu si představit nic lepšího". Je rozdíl mezi stížností a konstatováním faktu. Nikdo po vás nechce radost z věcí, které vám radost nedělají. Je to jen o úhlu pohledu a o tom, co říkáme. V knize jsem se dozvěděla hodně, bavila mě a odnáším si z ní nejeden zajímavý postřeh, tak snad se mě to udrží co nejdéle :)
↧

Diskuze č. 38

March 18, 2020, 1:17 am
$
0
0
Po čase se pokouším obnovit diskuze, snad se Vám téma bude líbit.
Pro ty, kteří by snad koncept mých blogových diskuzí neznali připomenu - nadhodím téma a vy k němu můžete psát cokoliv Vás napadne, reagovat na moje vyjádření, na jiné komentáře... ;)
https://i.pinimg.com/originals/5b/17/a0/5b17a08b5e47855cd81de379c5f4327c.jpg


Čím jste si přáli být jako děti?
O jakém povolání jste snili? Měnilo se to nebo jste se dlouho drželi nějakého zaměstnání, které byste si přáli vykonávat? Inspiroval vás k tomu někdo/něco? Stal se někdo vás tím o čem snil v dětství? Co vaše přání říkalo okolí?
Myslím, že téma je opravdu bohaté, jsem zvědavá na vaše komentáře.

Co se mě týká, tak si vzpomínám, že v předškolním věku jsem si přála stát se uklízečkou nebo kadeřnicí :D Sama nevím, co mě k tomu vedlo. Možná proto, že jsem si u těchto profesí dokázala naprosto bezpečně představit, co dělají (tedy ne že bych nevěděla, co dělá např. lékař, učitel nebo prodavač) a tím mi to přišlo takové známé.
Později jsem se chtěla stát archeologem. Byla jsem úplný blázen do dinousaurů, měla všemožné knížky, sérii BBC "Putování s dinosaury" jsem znala i pozpátku stejně tak další seriály a filmy s dinousaří tématikou (jo a přechytralých raptorů z Jurského parku, co umí sami otevírat dveře jsem se k smrti bála) a hrála jsem si na to, že provádím vykopávky a nalézám dinosauří kostry. Přála bych vám vidět ty výrazy dospělých, když jsem sedmiletá holčička oznamenovala, že bude archeologem. Tenhle sen mě držel několik let, ale pak jsem toho postupně vystřízlivěla. Historii miluji stále, i když preferuji trochu jiná než dinosauří období. Ale přišla jsem na to, že archeologie opravdu není jen o vedení vykopávek a dělání fantastických objevů, že toto štěstí má jen pár vybraných jedinců a mnohem pravděpodobněji bych oprašovala archivy muzea. To už mě tolik nelákalo.
Pak přišel sen o veterině, chtěla jsem se stát zvěrolékařkou. Moje motivace byla jednoduchá - měla jsem ráda zvířata. A přestože jsem tento sen propagovala několik let, postupně jsem sama začínala tušit, že tudy cesta nepovede. Zvířata sice ráda mám a ráda jim pomohu, ale určitě nejsem ten typ, co by strkal ruku do krávy, prováděl operace nebo dokázal uspat zvíře (byť bych mu tím ušetřila trápení). A jsou určité druhy zvířat (zpravidla mnohonohých a snovajích pavučiny), se kterými opravdu nejsem kamarádka.

A pak přišla krize, protože jsem byla v posledním ročníku základní školy a neměla nejmenší tušení, kam se chci profesně směřovat. Ale každá krize má svoje řešení, střední školu jsem si vybrala zcela správně a byť se v jejím průběhu moje sny o budoucím povolání ještě trochu upravily, zůstala jsem ve vybraném oboru. A je to něco docela jiného než o čem jsem snila jako dítě :D Ale jsem tak velmi spokojená, našla jsem se v tom.

Docela často jsem slýchala, že si děti přejí být slavné - zpěváci, herečky..., ale mě tyto sny naprosto minuly stejně jako sny o tom být princeznou, kovbojem nebo astronautem. Snili jste o něčem takovém?
Těším se na vaše komentáře.
↧
↧

Oblast 51

March 22, 2020, 1:50 am
$
0
0
Každá domácnost má svou oblast zastřenou tajemstvím, takovou soukromou oblast 51. Nejčastěji se projevuje v podobě tzv. černé díry, ve které záhadně mizí věci, od kostek lega, přes oblečení až po kusy nábytku.

Nemluví se mi o tom snadno, ale taková oblast záhad se v naší domácnosti nachází v koši na prádlo. Věci tam nemizí, ale naopak zcela záhadně přibývají. Nikdo z nás si nepotrpí na výměnu oblečení několikrát za den a koš je přesto obludně deformovaný tím, jak je přecpaný. Nabízí se logické vysvětlení v podobě toho, že jsme prasata, která neudrží tričko chvíli čisté, ale s tím pochopitelně nesouhlasím.

Když jsem vyloučila výše uvedenou možnost o příbuznosti s obyvateli chléva, začalo mi vrtat hlavou, jak se může množství prádla v koši bez ustání zvětšovat. Chvíli jsem zkoušela počítat, kolik toho za týden ušpiníme, ale jednak mě to nebavilo a potom nejsem dobrá v počtech, takže vědecká metoda brzy vzala za své. Záhy poté mě napadlo, že máme doma skřítky. Tihle skřítci se plíží ztichlým bytem, cpou oblečení do prádelního koše a potom na mě zpoza dveří dělají dlouhý nos, když lamentuju nad tím, že musím zase rozjet pračku. Jenže… Kdo by tomu věřil? Nejsem přece malá a dobře vím, že skřítci neexistují.
A potom mi to jednou večer došlo. Právě jsem pozorovala našeho zloježka, jak je zakousnutý do mojí ponožky (kterou jsem mimochodem měla na noze) a dává ji co proto. A v tu ránu mi to došlo! Když se uložíme ke spánku, ježek slaní ze svého boxíku, otevře si dveře a peláší do naší ložnice. Tam otevírá skříně a šuplíky, tahá z nich oblečení a přemisťuje ho do koše na prádlo. Cestou nezapomene prádlo pořádně požvýkat, zvlášť lemy rukávů a tkaničky tepláků. Potom se zlomyslně zasměje do hrsti a vrací se zpátky do své ubikace. Takže kdeže skřítci, ježek je to!
↧

Na návštěvě u Jamese a Lily

March 25, 2020, 4:50 am
$
0
0
♥
Moc se mi líbí ty detaily jako koště na stěně...
↧
Search

Nebe s.r.o. - Doba temna

April 3, 2020, 11:22 pm
$
0
0
Druhá řada seriálu Nebe s.r.o. se točí kolem skupiny středověkých vesničanů, kteří se snaží zůstat optimisty v dobách extrémní příjmové nerovnosti, špatné zdravotní péče a všeobecně rozšířené lhostejnosti. Herci z předchozí série ztvárňují v této desetidílné antologii zcela nové postavy, které čelí novým výzvám. (zdroj + moje úpravy)

Můj názor:
Za mě byla první série pecka. Nic výrazně duchaplného, co by měnilo lidské života, ale byla to parádní podívaná plná vtipů s neotřelým tématem. Navazující série to má v tomto ohledu velmi ztíženou startovní pozici - naváže na předchozí úspěch? Podaří se udržet laťku nebo zklame?
Řeknu to asi tak - propadák to nebyl. Ale taky už to nebyla taková paráda. Nepřijde mi úplně fér říct, že kvalita šla dolů. Nejde o to, že by byla odvedena nekvalitní práce, spíš tomu něco chybělo. Asi mi nejvíc scházel nějaký ústřední příběh, hlavní dějová linka. Zde na sebe díly zdánlivě nenavazovaly, přesto byly propojená, ale to "něco" o čem seriál má být jsem postrádala. Bylo tam rozdrobeno mnoho menších příběhů, některé lepší a jiné slabší, dohromady to dalo docela pěknou koláž, ale vyjma závěrečných dvou dílů, které na sebe dějově navazovaly, člověk vlastně nevěděl co čekat, v co doufat, čeho se obávat, o čem se přemýšlet. V první sérii tohle bylo jasné - zachrání zaměstnanci Nebe s.r.o. svět? Ale tady mi ta hlavní linka nějak chyběla.
Nicméně stále je to dobrá podívaná, máte šanci se zasmát a vypnout, nic divácky náročného.

↧

Corontena show Rybičky 48

April 19, 2020, 9:31 am
$
0
0



Situace je, jaká je. O tom netřeba dlouze mluvit. A stejně tak o tom, jaká omezení přináší. Klasickým koncertům a festivalům, jak je známe na nějakou dobu odzvonilo. Hudebníci přesto nesedí s rukama v kapsách a dělají to, co nejlépe umí - hrají. V případě Rybiček 48 je to nejen snaha udělat radost svým fanouškům a povzbudit je v této době, ale také přispět na dobrou věc. Corontena show odehráli bez nároku na honorář, veškeré výdaje s produkcí spojené šly z kapsy sponzorů. A výtěžek ze vstupenek a DMS (které je možno i nadále zasílat) jde Člověku v tísni, který finance přerozdělí mezi potřebné.


Kluci z této kapely vzali celou věc od podlahy. Nehráli v improvizovaných podmínkách ze zkušebny (a tím nemyslím, že by na tom bylo něco špatného i tyhle koncerty mají obrovské kouzlo!), ale udělali show, jak se patří - stejnou jakou by předvedli na koncertě před publikem. Byla to skvělá podívaná, plná skvělé hudby, efektů a ohně.
Upřímně? Ano, bylo to jiné. Bylo to jiné než stát u stage, v klubu nebo pod širým nebem. Ale stejně tak to nebylo totéž jako si pustit písničku z rádia nebo youtube. Byl to živým přenos, bylo to přirozené, spontánní a plné radosti. Na mě to zapůsobilo moc dobře, užila jsem si to, a ačkoliv jsem seděla doma a kapela byla stovky kilometrů daleko a dívala jsem se na obrazovku… No vlastně zásadní rozdíl to byl! Konečně jsem viděla, co se děje na pódium. Za normálních okolností (pokud nestojím v první řadě) mi je tato výsada odepřena kvůli mé výšce :D Byl to příjemně strávený večer. Trochu mě mrzelo, že nezazněla jedna z mých nejoblíbenějších písní Bohém zapomenutý dítě, ale co se dá dělat. Spoustu dalších super písní bylo zahráno, takže se to nějak vyvážilo 😉 Kapela má opravdu můj velký dík, udělalo mi to radost a koncert jsem si velmi užila.
A pokud někdo z Vás o koncertu nevěděl nebo snad neměl čas a chtěl by taky získat zážitek, tak má šanci 21.4. od 21 hod na TV Óčko. A poslat DMS nebo příspěvek na účet Člověka v tísni můžete až do konce dubna.

↧
↧

Za kulturou z domova

April 26, 2020, 3:02 am
$
0
0
Přiznám se, že mi trochu potrápilo hlavu, kam zařadit tento článek - bude to trochu o filmu, o hodně i o kultuře. Ale nakonec to není to nejdůležitější.
Jak jsem psala už minule - sitauce je taková jaká je. Mnoho věcí teď nemůže fungovat, jak jsme zvyklí a hledají se alternativní cesty. Proto mě napadlo sepsat Vám pár tipů na to, kam soustředit svou pozornost - vycházím především z toho, co mě obklopuje. Uvítám i nápady od Vás, co se děje třeba ve Vaší domovině a stojí za pozornost.



Moje kino LIVE
Projekt, který rozjela alternativní kina jmenovitě Aero, Bio OKO, pražský Světozor, Bio Centrál z Hradce Králové a Univerzitní kino Scala z Brna. Jak to funguje? Podíváte se na program stejně jako když se chystáte vyrazit do kina. Vyberete si titul, který Vás zaujme, koupíte si (online) lístek a přijde Vám kód opravňující ke vstupu k vysílání. Je to úplně stejné jako v normálním kině - film začíná v určitý čas, nelze v něm dělat pauzy (zastavovat ho), zkrátka to běží v reálném čase. Penězmi podpoříte výše jmenovaná kina.
Osobně jsem zkoukla Živý přenos s Náčelníkem Žlutého cirkusu Danem Přibáněm - udělal výběr best of ze všechn svých trabantích filmů, tento úryvek byl puštěn, něco k němu řekl a zároveň odpovídal na dotazy diváků. Bylo to moc pěkné. Zrovna včera šel dokument Planeta Česko - nádherný, stojí za shlédnutí. A vím, že v minulých týdnech šla pohádka Píseň moře, tu jsem bohužel nestihla shlédnout. Nicméně je to o vašem osobním vkusu a určitě najdete něco nač byste se rádi podívali.

Divadla
Divadla stejně jako mnoho dalších institucí nyní třou bídu s nouzí. Ale například Klicperovo divadlo z Hradce Králové nesedí s rukama v klíně a rozjelo tzv. Podkroví live, kdy každý všední večer vysílají ze své komorní scény v Podkroví. Hosty jsou především herci Klicperova divadla, ale mihlo se již několik zajímavých hostů například prostřednictvím Skype pozdravil diváky spisovatel Arnošt Goldflam nebo se představila dcera známé herečky Pavly Tomicové, která je začínající zpěvačkou. Každý z hostů si svůj program chystá sám, můžete se těšit na četbu, tanec, zpěv, cvičení, vtipy a jiné zábavné historky z všemožných odvětví.
Podobně se činí divadlo DRAK taktéž z HK. Zpřístupňují záznamy svých představení a tak můžete potěšit svou duši různými pohádkovými motivy. Ale nenechte se zmást, DRAK rozhodně není jen pro děti, jejich tvorba je velmi pestrá, nápaditá a neotřelá a byla by chyba mávnout nad tím rukou, že je to jen pro mrňata. Záznamy představneí vždy zpřístupňují jen na omezou dobu (zpravila 24 hodin) a proto doporučuji sledovat jejich FB, abyste věděli, co je na pořadu dne. Herci a zaměstnanci divadla načetli knihu "Kdo zabil Snížka" (ještě jsem neslyšela, takže nevím, zda je tak dramatická jako název ;D).
Divadlo na Vinohradech rozjelo "Hrajeme i v karanténě" a každý večer a následující odpoledne vysílá záznam svých představení. Program k nahlédnutí zde.

Hudební scéna
Minule jsem tu psala o show Rybiček 48.
Většina z vás asi zachytila projekt "Spolu jedném hlasem", kde se vystřídalo nespočet český kapel.
Na TV Óčko jsou pravidelně k vidění akustické koncerty, které byly odehrané v rámci "G2 acoustic stage".
Začínající zpěvák (vzpomeňte na píseň o Křečkovi) zpěvák Michal Horák pravidelně vysílá live koncerty ze svého domova.

Kultura
Mnoho muzeí, galerií a památek (hradů a zámku) zpřístupňuje své prostory online a interaktivně. Zde by se dalo uvést nespočet příkladů, protože já jsem velký milovník těchto míst, ale článek by pak byl tak dlouhý, že by se nikdo neobtěžoval je číst.
Uvedu proto jen dva tipy z čehož jeden nebude tak 100% kulturní, ale jistě mi odpustíte ;)
Hospital Kuks - Kuks je prostě moje srdcovka, je tam nádherně, miluju Braunovy sochy a mohla bych tam jezdit pořád. Proto doporučuji sérii videí Kuksem Kuktam, kde se o Kuksu dozvíte nějaké zajímavosti. Na výše uvedeném odkazu je také aplikace "Proti proudu času", kde si můžete prohlédnout jak vypadal Kuks v minulosti.
A posledním ne-zcela kulturním odkazem je kanál Krátce ze ZOO, který provozuje pražská zoologická zahrada a dává na něj krátká videa ze života zvířat. Najdete tam vše od ptáčků a drobných plazů, přes šelmy a primáty až po slony (nechybí čerstvě narozené slůně!) nebo nejnovější hvězdy ZOO ďábly medvědovité.


A to je od mě všechno ;) Vaše návrhy?
R.
↧

Ledové království 2

May 1, 2020, 7:58 am
$
0
0
Proč se Elsa narodila s kouzelnou mocí? Odpověď ji svůdně volá a zároveň hrozí, že zničí její ledové království. Společně s Annou, Kristoffem, Olafem a Svenem se královna Elsa vydává na nebezpečnou a pozoruhodnou cestu. Ve filmu Ledové království se Elsa obávala, že je pro svět příliš mocná. Nyní musí doufat, že je mocná dostatečně.
Můj názor: Přijít s pokračováním úspěšného filmu je vždy náročné. A Ledové království bylo přímo veleúspěšné. Musím přiznat, že mě nepřestalo fascinovat jak i mnoho let po premiéře obchody doslova přetékaly oblečením, hračkami, dětským nádobím, školními pomůckami a jinými věcmi s postavami z pohádky.
Ale co druhý díl? Myslím, že tvůrci se s námětem poprali se ctí a dokázali přivést k životu pěkný, dobrý příběh. Zápletka jako taková mi přišla zajímavá, děj nijak zásadně nezadrhával, zdálo se mi to logicky provázané a sledovalo se mi to hezky. Jediné, co se mi úplně nelíbilo byla urputná snaha postav vystupovat sám ze sebe (především ze strany Elzy a Anny) a zároveň chránit druhé. Těch rádoby srdcervoucích momentů, kdy se postavy loučí, shledávají, zachraňují, myslí si, že se navzájem ztratili... Toho podle mě bylo až příliš.
A taky jsem nebyla 100% spokojená s hudbou - tedy nechápejte mě špatně. Soundtrack skvělý, ale občas jsem měla pocit, že se zpívá až moc a ději to nic nedává, trochu jsem měla dojem, že tvůrci písně napsali, naanimovali to a potom už jim bylo líto to zahodit. Zkrátka za mě byly některé písně nadbytečné.
Jako celek se mi film líbil. Úchvatně animovaný kouzelný les, to se mi moc líbilo a zajímavé provedení kouzel - Elziných i lesních.
↧

Teorie velkého třesku

May 6, 2020, 8:35 am
$
0
0
Dva fyzici Leonard a Sheldon rozumí úplně všemu, od nepřekonatelné gravitace černých děr po spletitou strukturu atomů. Jenže když vezmete ty atomy a zformujete z nich ženu, jsou oba vědátoři v koncích. Když se do sousedního bytu přistěhuje Penny, žena se všemi atomy na těch pravých místech, začne se soukromý vesmír pánů Leonarda a Sheldona rozpínat do netušených rozměrů.


Můj názor: Partičku vědátorů, kteří jsou geniální ve svých oborech, ale v praktickém životě takřka nepoužitelní netřeba dlouze představovat. TBBT je fenomén, jeden z nejpopulárnějších seriálů současnosti. Pro mě první seriál po Přátelích, který jsem viděla opravdu celý ;D
Myslím, že je zbytečné rozepisovat se tu o jednotlivých sériích a postavách, každý si najde svoje. Pro mě je to oddechová a vtipná podívaná, kterou si ráda krátím čas; stopáž epizody okolo dvaceti minut je pro mě zcela ideální. Seriál měl dobré tempo, přirozeně se vyvíjel a gradoval. Tvůrci naštěstí včas pochopili, kdy je třeba trochu přesunout těžiště seriálu, že tím, jak se postupně objevovali dívky a vztahy kluků se stávaly vážnějšími, že už nejde 100% těžit na tom na čem se začínalo.
Příjemnou podívanou.

↧
Viewing all 30683 articles
Browse latest View live
Search