Autor: Terry Pratchett
Počet stránek: 436
Anotace: Starý baron Chumfurttam, o něhož se starala, zemřel. Je třeba najít mladého barona Rolanda v Ankh-Morporku. Tonička se pro něj vydá a její osobní strážci - Nac mac Fíglové - trvají na tom, že poletí s ní. Ti si ovšem své povinnosti jako vždycky vysvětlují po svém. Pak se objeví Úskočný muž, děsivý lovec čarodějek. Tonička se rychle vrací zpět do rodného kraje, kde je třeba připravit pohřeb starého a svatbu mladého barona, ale Úskočný muž ji pronásleduje. I když není sama - kromě pomoci, se kterou všichni počítají, se objeví i pomoc, kterou by opravdu nikdo z nás nečekal -, střetnutí bude těžké. (zdroj + moje úpravy)
Můj názor: Tento díl mě příliš neoslovil. Trvalo mi dlouho než jsem se do děje zabrala a i poté jsem knihu často odkládala a neměla ze čtení žádný pozitivní pocit; spíš smutek.
Chyběli mi Nac Mac Fíglové (respektive jim bylo dáno málo prostoru), hluboce se mi nelíbilo, jak se ostatní chovali k Toničce a konec konců se mi v mnoho ohledech nelíbilo ani to, jak se Tonička chovala k ostatním. To hlavní oč v knize běží není dlouho vyjeveno a poté se všechno odehrává ve velkých skocích; alespoň takový pocit jsem z toho měla. Tonička zjistí, že je v nebezpečí-přemýšlí, co s tím udělá a přitom řeší mnoho dalších věcí-vítězí. A samotné vítězství se odehraje na několika málo stránkách a nejsem si docela dobře jistá, že jsem porozuměla tomu, jak se jí to povedlo.
Nicméně musím vyzvednout postavu Přestůně; ten byl opravdu skvělý. A taky jsem měla velkou radost, že se objevila Stařenka Oggová, to je moje oblíbená postava.
Chyběli mi Nac Mac Fíglové (respektive jim bylo dáno málo prostoru), hluboce se mi nelíbilo, jak se ostatní chovali k Toničce a konec konců se mi v mnoho ohledech nelíbilo ani to, jak se Tonička chovala k ostatním. To hlavní oč v knize běží není dlouho vyjeveno a poté se všechno odehrává ve velkých skocích; alespoň takový pocit jsem z toho měla. Tonička zjistí, že je v nebezpečí-přemýšlí, co s tím udělá a přitom řeší mnoho dalších věcí-vítězí. A samotné vítězství se odehraje na několika málo stránkách a nejsem si docela dobře jistá, že jsem porozuměla tomu, jak se jí to povedlo.
Nicméně musím vyzvednout postavu Přestůně; ten byl opravdu skvělý. A taky jsem měla velkou radost, že se objevila Stařenka Oggová, to je moje oblíbená postava.
Předchozí díly: