V předchozí diskuzi jsme to nijak zvlášť neroztočili a proto přináším nové téma a doufám, že Vám bude bližší a rozepíšete se.
O čem se budeme bavit?
O vůních.
Dříve jsem si to tolik neuvědomovala, ale dnes musím říct, že vůně respektive čichový vjem tvoří podstatnou část mého vnímání a do jisté míry i nálady. Jakmile na sebe stříknu svou oblíbenou voňavku hned si vzpomenu na několik dalších příležitostí, kdy jsem ji měla na sobě, cítím se více svou, krásnější a sebejistější. Stačí slabý závan vůně a já jsem ve vzpomínkách o několik let nazpátek a vybavuje se mi maličkost, kterou dávno odvál čas, ale najednou to vidím/slyším zcela jasně a zahřeje mě to u srdce. Když si doma zapálím vonnou tyčku nebo svíčku tak je zamračený den hned o něco lepší.
Mezi moje oblíbené přírodní vůně (se kterými se ale v poslední době setkáte i v kosmetickém průmyslu nebo v rámci voňavých dekorací do bytu) jsou levandule a mateřídouška.
Levanduli jsem si oblíbila teprve před několika lety nicméně nedám na ní dopustit. Navíc ji mám spojenou se svou oblíbenou barvou fialovou.
Mateřídouška nejspíš není typickou vůní, kterou by lidé označili jako svou oblíbenou. Váže se mi k ní mnoho vzpomínek, vždycky vidím ty hebké voňavé koberce této rostlinky, které byli za chalupou a zase jsem tam malá holka ve vytahaných teplácích, která vyráží za dobrodružstvím. Vůně mateřídoušky je pro mě zvláštní kombinací lehkosti, odpočinku a slunce. Zároveň mi její vůně připadá intenzivní.
Mám ráda svěží podzimní a zimní vzduch, který v sobě má štiplavost a zároveň svěžest. Miluju vlahý letní vzduch, který slibuje další krásný den. Vůně vzduchu po děšti mě spolehlivě vrátí do táborových let, kdy doslovat slyším šustit pláštěnku a kapky bušit do stanové celky. Svět je po takové přeháňce docela jiný, svěží a čistý.
Líbí se mi vůně prádla, které schlo venku.
Zbožňuju ryzí vůni dozrátého ovoce/zeleniny.
Ráda se procházím lesem a vdechuju tu smolnou vůni borovic.
Na hradech, zámcích a jiných památkách na mě dýchá historie, stáří a nánosy vzpomínek.
Směsice vůní ze skořice, medu, hřebíčku a mandarinek mě spolehlivě přenese do období Vánoc.
Neumím slovy popsat složky vůně babiččina domova, ale vždycky jsem zpátky v dětství a je přede mnou víkend plný pohody, zážitků a výborné kuchyně.
Mám ráda čajovou vůni obchůdku Oxalis.
Ráda chodím do malých kaváren, které jsou nasycené vůní kávy a sladkých zákusků.
Nikdy nezapomenu vůni našeho psa spojené s lechtáním chlupů ve tváři.
Vůně eukalyptu mi připomene tinkturu na komáří kousnutí a léto.
Samozřejmě miluji vůni knih; ty starší mají osobitější parfém, křídové stránky mají spíše chladnější a odtažitější vůni.
A z čeho se skládá váš voňavý svět? :)