Fantom Opery je muzikál Andrewa Lloyda Webera; jde o adaptaci stejnojmenného románu francouzského spisovatele Gastona Lerouxe.
Světová premiéra muzikálu proběhla v Londýně již roku 1986; jedná se o druhý nejdéle uváděný muzikál na světě (prvenství drží Bídnici). Celkově se hraje v 27 zemích světa a v loňském roce se připojila i Česká republika. Muzikál hostí Goja Music Hall a jedná se o nejnákladnější muzikál, který byl na naší scéně uveden.
Tolik k oficiálním informacím o muzikálu, čerpaných především z wikipedie ;)
Koncem června jsem se s rodinkou vypravila do Prahy, abych se kulturně obohatila. Dám vám jeden tip; pokud dostanete zálusk na tuto podívanou, připravte se na opravdu dlouhé čekání. Na podzim minulého roku jsme si řekli, že bychom jej rádi viděli, lístky se nám ale podařilo získat až v zimě (tuším, že po Vánocích) a jednalo se až o červnové představení. Ale tohle čekání se vám vyplatí!
Muzikál je opravdu monstrózní, nikdy jsem nic podobného neviděla. Dalece překonal i Bídníky (a že to byla podívaná!). Obrovský lustr ze "zlata a křišťálu" který vystoupá z podlahy jeviště nad hlavami diváku doprostřed haly, kde se trochu zlovolně vznáší po celou dobu představení. Velkolepé divadelní kulisy (nezapomínejte, že děj se odehrává v divadle/opeře a proto vlastně sledujete jeviště na jevišti), které se střídají podle toho, jaký herci zkouší kus a tak se dostanete do Říma i přepychového zámeckého pokojíku. Je tu poněkud strašidelná kancelář, pokoj-šatna Christine a samozřejmě Fantomovo podzemní doupě, kde nechybí iluze řeky ani mříže. Pak vystoupáte na samotnou střechu s prosklenými vitrážemi a sochami, dostanete se na ponurý hřbitov s přepychově děsivou hrobkou a náhrobky. Naprosto mě uchvátil začátek druhé poloviny (maškaráda), které odhaluje velkolepé předsálí či přímo taneční sál, kterému vévodí ohromné mramorové schodiště a mnoho dekorací. A samozřejmě nezapomeňme na divadelní lóže, které scénu rámují a kde se herci rovněž pohybují.
Kostýmy byli velkolepé, ale zároveň úžasně jednoduché, protože herci se mnohdy převlékali přímo na scéně, takže bylo nutné, aby to zvládli za pochodu a s minimální asistencí. Doplňovali dobu, byla jsem unešená především pánskými kabáty, košilemi a vestičkami, které jim dodávali na eleganci; člověk by se rázem zamiloval!
Obsazení:
Je opravdu početné (to tak bývá, že? :D), ale rozhodla jsem vyzvednout jen trojici, která by se dala nazvat ústřední.
Fantom opery - Radim Schwab
Nebudu popírat, že jsem velmi toužila po Marianu Vojtkovi, se kterým tuto roli alternuje, ale člověk si nemůže vybírat. Trochu jsem tedy zklamaná byla, ale nebyla to chyba Radima, který mě opravdu mile zaujal. Jeho hlas i herecký projev se mi velmi líbí, občas jsem měla pocit, že to zbytečně šponuje (spíš křičí, než zpívá), ale nebylo to takové, aby mi to požitek vyloženě zkazilo. Když šeptavě zpíval jméno hlavní hrdinky měla jsem husí kůži až na zádech! :D
Christine Daaé - Michaela Gemrotová
Skládám obrovskou poklonu. Její party jsou prakticky operní, velmi vysoké tóny a to opravdu není žádná legrace. Dech se mi tajil a smekám před ní!
Raoul, vikomt de Chagny - Bohuš Matuš
Tady jsem byla velmi nečekaně a mile překvapená. Bohuš je jak skvělý zpěvák, tak skvělý herec a to je ta nejlepší možná kombinace a jeho výkon mě opravdu uchvátil, do jisté míry více než hlavní role. Emoce se v něm promítali velmi dobře a byl dynamický, vášnivý a z toho jsem byla opravdu nadšená.
Co víc říct? Z Fantoma Opery jsem měla trochu respekt, protože to je vysoký level a nebyla jsem jista, jaké pocity to ve mně vzbudí. Jen ty nejlepší! Doporučuji, jak nejvíc můžu a odnáším si opravdu silný zážitek!
P.S. Víte, co mi vrtá hlavou? Na všech plakátech, na programu atd., je Fantomova maska. Ale je tam celá, jakoby škraboška. A přitom Fantom měl jen polovinu… :D OK, nebudu hnidopich, ale trochu mi to hlavou vrtá! :D
*Přednastaveno*