Neberte život moc vážně, stejně z něj nevyvázneme živý! ;)
Samostatnou kapitolou byla aktivace ISIC ohledně jízdy městskou dopravou. Dopravci jsou všemi mastmi mazaní a než by vám v tomto ohledu aktivovali ISIC, radši vám nutí kartičku vlastní, samozřejmě za hříšné peníze.
Nicméně já jsem ještě větší bestie než dopravci a vyvedla jsem je z omylu - když už mám ISIC, tak mi to aktivujete na ISIC! Paní za přepážkou po mě vztekle mrskla papíry, ať si je vyplním a vrátím se.
Svědomitě jsem je vyplnila a došla zpátky, vystála frontu, ale madam nebyla spokojená.
Hodila mi složku zpátky s jízlivým "Kde máte kontakt na zákonného zástupce?!"
Chvíli jsem polemizovala, která z nás se zbláznila, ale její nepříjemnost jsem ji vrátila. Papíry jsem posunula zpátky jejím směrem s prstem na svém datu narození a sladce jsem se zeptala "Chcete mi říct, že v mých dvaceti letech vám mám poskytnout kontakt na maminku? Cítím se dost odpovědná sama za sebe, ale samozřejmě vám to číslo napsat můžu."
Paní zrudla a začala se podobat krocanovi. "Dejte mi ISIC a občanku." Vyštěkla, aby se ušetřila odpovědi. "Aktivace proběhne do týdne."
"Do týdne?" vyjekla jsem. "Ale já chci jet už zítra autobusem." Odporovala jsem.
Viditelně ji potěšilo, že mě dostala na lopatky. "Tak to bude za příplatek." Oznámila mi a vyndala pokladničku.
Příplatek jsem vysolila, protože i moje chabé matematické schopnosti si rychle srovnaly, že dát peníze za příplatek či si kupovat jízdenky je takřka stejně neekonomické a ještě, abych běhala po trafikách.
Paní se zlepšila nálada, že ze mě vytáhla víc peněz a ISIC aktivovala. To ji nevydrželo dlouho, protože jsem ji oznámila, že chci využít možnost elektronické peněženky - tedy učinit na kartu vlastní vklad a pípnout si, když nastoupím do autobusu.
"To se vám nevyplatí, časovou budete mít lepší." Vnucovala mi jízdné za 300 na měsíc.
"Děkuji, ale budu jezdit autobusem dvakrát týdně. Na to nepotřebuji měsíční jízdné." Utnula jsem ji a úsměv ji zmrznul a chvíli zřejmě přemýšlela, že mi ISIC skartuje.
"Tady to máte, vklad obnovujete na nádraží." Dala mi jasně najevo, že na dopravním podniku už mě nechce vidět.
Už asi vím, proč tak nerada zařizuju oficiality.
