Zákony bohů a lidí aneb 4. série GoT

S velkým zpožděním jsem dokoukala 4. sérii Hry o Trůny.

V článku se pokusím zachytit svoje pocity, dojmy i můj vhled na vývoj děje. Pokud je tu ještě někdo takový, kdo sérii neviděl, varuju přes spoilery a sama prosím, abyste mě jich ušetřili, chci být překvapená.

Děkuji a jdeme na to :)

Šok série pro mě rozhodně byla smrt Joffreyho - rozhodně jsem ho nelitovala (kamarád bouchl šampus), ale bylo to pro mě překvapení, protože Sansa měla pravdu v tom, že ti nejhorší vždy přežívají.

Že byl z vraždy obviněn Tyrion mě už zaskočilo méně, nicméně se tím dostáváme ke špičkovému hereckému výkonu Petera Dinklage - opravdu jsem zírala. Už v předchozích sérií se prokázal jako skvělý herec, ale jeho proslov v díle Zákony bohů a lidí byl k nevíře, ta nenávist a opovržení, zášť, kterou ze sebe (do sebe?) dokázal nasát a pustit ven, přehrát něco takového není nic lehkého, tady by mohly pohledy zabíjet!

Sice mám jeho postavu moc ráda a nadávala bych, kdyby to bylo jinak, ale malinko mě zklamalo, že to OPĚT přežil - kolikrát už byl v ohrožení života, ale vždycky z toho více i méně pravděpodobnou cestou vyvázl. Kolika postav se spisovatel zbavil podle mě zbytečně a brutálně a Tyrion zase žije? To už je trochu klišé.

Shae mě zklamala na nejvyšší možné úrovni o to víc mě zaskočilo, když ji našel v posteli Tywina Lannistera. To bych od ní nečekala. Děvka, to je povolání, ale kurva to je nátura.

Moje oblíbená postava Daenerys se lehce vymyká kontrole, stejně jako její draci. Úpěla jsem nad tím, jak je zavřela ve sklepení - ale pravého viníka nemá. A ona sama? Začíná se mi zdát... Náladová? Nevypočitatelná? Moc ji stoupá do hlavy? Už jsem přišla i na myšlenku duševní nemoci, která Targeryeny postihovala. Nicméně mě její linka začíná nudit, už v závěru druhé série jsem očekávala její velkolepý start do Sedmi Království a ona se stále plácá mezi otrockými města se sysifovskou snahou dát všem svobodu. Vždy když se začnou vypočítávat ty její tituly, tak už začínám převracet oči v sloup. To už mě trochu přestává bavit.

Joraha Mormonta mi bylo opravdu líto. Myslím, že už mnohokrát prokázal, že stranu změnil a jeho city jsou nepopiratelné. Ale víme, jak to je s důvěrou. Doufám, že se ještě do děje vrátí a zasáhne.

Nyní se dostáváme k velkému bonbonku série.

Prvně musím říct, že jsem si jeho postavu zamilovala, stala se jeho oddanou fanynkou a také, že jsem naprosto propadla přízvuku, kterým jeho postava vládla.

Asi si dovedete představit, jak jsem reagovala na osud, který ho potkal. Docela dost jsem řvala a nechápu, jak to mohl ten sadista, který knihy píše, udělat. To snad není možné, taková charakterní postava a on ji odstaví z cesty. Nechápu.

I z toho mála prostoru, který Oberyn dostal, ale káplo maximum. Scény s ním zajišťovali nějakou novinku, nadšení anebo smutek, opravdu to uměl dobře zahrát. Tleskám.

Taky jsem docela koukala - především Sansa a Petyr podali výborný herecký výkon. Jejich divadélko před tribunálem bylo vskutku okouzlující. Jak to s nimi bude dál? Bude k Sanse i nadále tak laskavý a vstřícný, anebo je to jen další trik a hra?

Svým způsobem by se po jeho boku mohla naučit Sansa hrát velmi vysokou hru.

Pořád mi v hlavě zni Varysova slova: "Malíček by všechno spálil, kdyby mohl být králem popela."

Poslední, koho mám na mysli jsou strážci na zdi a Svobodní lidé.

Jon Sníh - já vlastně pořád nevím, jak jeho postavu brát. V jednu chvíli mi přijde jako sympaťák a v druhou chvíli udělá neskutečnou botu a pořád s ním všichni zachází jak se švábem, což mě taky docela vadí a k tomu je kolem něj hrstka statečných, což je zase klasická a ohraná pohádka a to mi vadí ještě víc. S tím trikem u Manceho a obranou na Zdi celkem stoupl, to se mu povedlo.

Ygrette - taky ji mohli vymyslet nějaká lepší, poslední slova.A když už jsem načnula ty seveřany, musím uznat, že Ramsay Sníh (tedy, teď už Bolton) dokazuje naprosto perfektně, co to je síla psychiky. Z Theona si udělal poslušného psa.

A jsem jediná, kdo tak docela nechápe smysl a účel výpravy Brandona Starka? Asi mi něco uniká.

Á, ještě bych zapomněla na Aryu. Ta mě společně s Ohařem docela bavila a teď, když vyplula do Braavosu - to je taky zajímavá výprava, nejen myšlenka, co ji tam může potkat, ale jsem zvědavá i na Brienne - napadne ji, to že odplula lodí, anebo bude dál pátrat kolem Orlího hnízda?

A záverečný kvíz - tak to jsem opravdu zvědavá, co se stane z Gregora Clegana (Hory), to znělo poněkud děsivě, že ho to změní... o.O

Tuhle sérii, bych hodnotila půl na půl.

Byly body (a bylo jich více než v předchozích sérií), kdy jsem se nudila, děj se točil stále kolem toho samého, nudné a nic neříkající scény, anebo brutality, které bych si odpustila.

Pak tam byly momenty, kdy se mi tajil dech a bylo to naprosto špičkové - Tyrionova řeč, smrt Joffreyho, Oberyn oznamující, že bude bojovat za Tyriona, vyhnání Joraha, intriky Petyra, souboj Oberyna a Hory, Cersei proti svému otci...

Pevně doufám, že s novou sérií nepřijde zklamání!