Ohledně toho, zda by jste chtěli mou jednorázovku anebo novou kapitolu jste se moc nepřetrhli a tak jsme to vyřešila šalamounsky a přináším zápis do Hvězdného deníku! Snad se pobavíte (protože já se po několika dnech opravdu nebavila :D)
Rogue :)
Léto je pro studenty nejen časem volna a užívání si prázdninové atmosféry, ale také obdobím brigád. A jak známo, brigádnické práce jsou málokdy vděčné, snadné anebo oblíbené - právě proto to dostávají na starost brigádníci.
Letos se nekonala žádná novina a já nastoupila na divadelní festival, každoročně v našem městě pořádaný, jakožto kamelotka, tedy človíček, který prodává divadelní noviny, kde je spoustu zajímavostí ke konanému festivalu, hraným představením, rozhovory s aktéry a program.
Po celou dobu brigády jsem si důsledně připomínala, že to dělám pro svou lásku k divadlu a pro peníze a často jsem měla pocit, že se zblázním. V duchu jsem si sestavila žebříček, těch nejhloupějších výmluv, které mi byli lidé schopni podat, jen aby mi na rovinu nemuseli říct, že si noviny nekoupí.
1) "Nemám u sebe peníze!"
Aha a to pivo a klobásu, co držíte v ruce, jste si vyžebrali, že?
2) "Hrozně rád/a bych si ty noviny koupil/a, ale nemám u sebe drobné!"
Tak kdyby jste po nich tak prahnul/a, tak si dojdete ke stánku a rozměníte si anebo nebude škrt a dáte dýško.
3) "My nejsme odsud, přijeli jsme jen na tohle představení, tak by nám to k ničemu nebylo!"
To by jste nevěřili, kolik lidí přijede do města jen na to jedno a jediné představení. Zajímavé je, že se jim to jedno představení zřejmě natolik líbí, že je pak potkáváte i další dny.
4) "Jé, my už odcházíme domů, tak snad zítra!"
Jééé a to je legrace je pak vidět celé odpoledne v parku.
5) Zvláštní kategorií jsou muži a tatínci s kočárem. Těm by se prodávalo dobře - což o to, tatínkové dobře ví, že noviny jim k ničemu nebudou a o divadlo se nestarají, jsou tady jen z donucení, ale když se na ně hezky usmějete, zamrkáte a řeknete, že prostě bez těch novin by to nešlo (a ještě jim pochválíte okaté mimino v kočárku), tak už začnou lovit peněženku z kapsy od kalhot. Vy se v duchu zaradujete, další noviny z krku. Ale to už je doběhne maminka, zle se na vás podívá, tatínkovi vytáhne ruku z kapsy zavelí "My nic nepotřebujeme!" a odtáhne ho pryč. A máte po kšeftu.
6) "Slečno, já bych jen potřeboval/a vědět kdy a kde se hraje představení La Putyka! Noviny mi k ničemu nebudou, vždyť mě to nic neříká."
Milý pane/paní, ale kdybych každému měla říct jenom kdy a kde se to hraje a nakonec by si to nekoupili, tak si vážně nevydělám a vedoucí brigády nepotěším už vůbec.
7) "Mám támhle vepředu manžela/manželku a ti už si to určitě koupili!"
Chtěli bych také disponovat tak neochvějnou jistotou, že část mé rodiny, o které zatím přesně nevím, kde se nachází si už noviny koupila.
8) "Slečno, my už jsme si noviny kupovali včera!"
Nakonec se konal jen a pouze dvacátý ročník festivalu a proto mohlo lidem uniknout, že noviny vychází každý den nové.
9) "A vy nemáte nazpátek?" diví se dobrá duše a podává mi bankovku v hodnotě 500 Kč. Co myslíte, když prodávám noviny za 10 korun?
10) "Slečno už jste čtvrtá, která mi to nabízí!"
Sice mě rmoutilo, že jsem někomu zachmuřila den, protože už jsem byla v pořadí několikátá, která mu nabízela noviny, ale jak to mám asi vědět, že než došel k divadlu, tak potkal další kamelotky?
Bonus
Speciální bonifikovanou kategorií jsou lidé, kterých když jsem se zeptala, zda by neměli zájem o divadelní noviny vykulily oči a začali se mě vyptávat k čemu by jim to tak bylo dobré. Jako správná kamelotky jsem zalistovala novinami a začala jim vysvětlovat, proč je musí mít, s kým je dnes rozhovor a čím se ten člověk zapsal do divadelního světa, lákala jsme i na fotografie slavných, na program, na to že mi udělají radost, zkrátka jsem byla schopna realizovat první poslední.
Ti milí tvorové mě nechali mluvit cca deset minut, pečlivě poslouchali, za tu dobu mi kolem prošlo nepočítaně potencionálních zákazníků a oni mi pak řekli: "Aha. Tak já si je nevezmu."
A nebyli daleko od toho, abych je brutálně utloukla novinovou složkou.
A tak končím svoji brigádnickou hitparádu a za všechny, kteří podobnou práci vykonávali, vykonávají anebo snad budou říkám - pokud nemáte zájem řekněte to jasně a na rovinu. "Děkuju, nechci." stačí a můžete jít dál. Ušetří vám to fantazii a prodejci nervy, protože je opravdu poznat, že to je jenom výmluva, i když se snažíte.