Jaro je tady v plné síle a neodmyslitelně jsou s ním spjaty Majálesy. Ty se letos dočkaly mnoha změn, ale k tomu se vyjádřím až později, začnu hudebním obsazením. Letos to byla skutečně zvučná jména nicméně se tak Majáles stal trochu přehlceným a bylo "vážně fajn", že počet stage vzrostl, ale dobří interpreti se potom křížily a čekalo vás nesnadné rozhodování - to se mi stalo téměř u všech kapel, na které jsem se těšila, že jsem si musela vybírat a z toho jsem nadšená nebyla.
Zahájením pro mě byla kapela UDG, pro kterou chovám velkou slabost. Hradecký Majáles je pro ně už téměř tradičním prvním open airem a ven se doopravdy těšili. A taky to byl doopravdy jediný výstup, který se obešel bez deště (díky bohu). Nechyběl klasický skok bubeníka Jugiho mezi diváky, zpěvák si neodpustil lití vody mezi své fanoušky, zkrátka a dobře se řádilo tak jak jsem zvyklá a jak to všichni máme rádi. Oproti klubovým večírkům byl samozřejmě výstup zkrácen na necelou hodinu a proto jsem musela oželet některé oblíbené písničky. UDG sáhli po spíše starší tvorbě a tak jsme řádili na pecky jako je Zvědavá, Cowboy hip hop, Buď a nebe… poslední desku Akrobat zastupovala písnička Sám spát. A samozřejmě nemohl chybět přídavek -Hvězdář. Výborné zahájení.
A to, že UDG dohráli přišlo zřejmě líto i počasí, protože se začaly snášet husté provazce deště. Ale to dopravdy fest. Doufám, že tím jsem si na letošní rok vybrala nepřízeň počasí a podobná průtrž mě nepotká na vícedenním festivalu, tady mě utěšovalo, že se v noci vrátím domů a ne do stanu.
UDG - Sám spát
I přes tu spoušť jsme vyrazily podpořit hradeckého rodáka Johnnyho Machetta. Jeho styl není mým typickým šálkem kávy, ale on se umí rozdat a udělat show, strhnout lidi a získat je na svou stranu. Popravdě toho od něj moc neznám, ale ke spokojenosti mi stačilo v tom šíleném dešti skákat na hity Se zbláznim anebo Vyprošťovák.
Počasí zůstalo neměnné i na skupinu Skyline, u které se mi líbí spíše starší tvorba. Neztratili nic ze své energičnosti, zpěvačka stále skáče jako jojo, zpěvák se mi líbí čím dál tím méně, ale rozjet to umí, to se musí nechat.
Déšť povolil při Mig21. Popravdě mě tahle kapela moc nebaví, kromě několika notoricky známých hitů, ale Macháček je showman.
Nářez přišel s kapelou Horkýže slíže. Neberou si servítky ani v nejmenším, všechno řeknou pěkně od plic a také tak zpívají. Dav se dostával do extáze, lidé pogovali (na tuto kapelu bych si opravdu nepřála být v kotli) a oni dávali jeden hit za druhým. Myslím, že nemusím dlouze představovat písničky jako Silný refrén anebo Malá Žužu.
Horkýže Slíže - Bernardín
Zachytila jsem něco mezi středem a koncem vystoupení kapely Monkey Business. Jejich tvorbě jsem ještě stále nepřišla na 100% na chuť, ale líbí se mi více, než když jsem je viděla před dvěma roky na Hradech. Celkem mě pobavila jejich image, hráli v bílých kimonech a v nastalé tmě a pošmournu to vypadalo dosti pyžamově.
Zakončení se neslo s kapelou Chinaski. Víceméně jsem na jejich písních vyrostla a tak jsou pro mě srdeční záležitostí. Jejich výstup byl hojně prokládán ohňostroji (ty vybuchovaly už od Tomáše Kluse - ohňostroje mám ráda, ale jsem radši, když to je nějak organizované a má to svůj smysl, jako třeba loni kdy to Kryštofovi naprosto sedělo to výstupu… Tady to bylo poněkud bezhlavé, kdy jsem měla pocit, že si to tam odpalují jak se jim zrovna chce). Zazněly písně nejnovější Stížnost a Hlavolam, ale neopomněly ani starší - 1970 (moje mamka se mohla zbláznit radostí), Punčocháče (to jsme zase málem z kůže vyletěly my), moji milovanou Drobnou Paralelu, u které skoro pláču (a které Malátný říká kundibál) a třeba Vrchlabí.
Chinaski - Vrchlabí
To je vše, co bych k obsahu hudebnímu mohla říct. Teď trochu k organizaci a celkovému pojetí.
1) Areál. Areál se změnil, byl větší než v předchozích letech a přidali stage. Udělali to proto, aby mohli přidat interprety a Majáles byl tak bohatší a lepší. Já jsem toto gesto neocenila. Nové místo na areál, OK to bych zvládla. Ale přidané stage ubraly na kvalitě. Spousta skvělých jmen se potom křížilo a těžce se vybíralo (jasně, vždy se stane, že se vám ve stejný čas sejdou dvě kapely, co jste chtěly, ale to se dá pochopit, tady to bylo u všech a nejsem jediná, která tak lamentovala). Ve stejný čas Vypsaná FiXa a Chinaski…? Tomáš Klus a horkým Slíže - tam se do toho ještě pletli Mandrage…? Wohnouti ve dvě odpoledne? Kde to jsme? Byla bych radši, kdyby bylo o pár jmen méně, ale člověk si to mohl pořádně vychutnat.
2) Náramkový/čipový systém. Ulehčíme si práci, všechno půjde přes čipové náramky, které si lidé koupí místo vstupenek, do těchto čipů si nabijí peníze a bude se před přiložení čipu platit, zkrátí se fronty u vstupů a stánků. U vstupu to šlo rychleji, to nepopírám, ale jinak byli čipy na naprosté houby, protože to pořád nefungovalo, kupování se tím snad ještě protáhlo, když jste se u stánku pět minut mordovali s přikládáním čipu k přístroji, který to nechtěl vzít. Pak nastávali další zmatky, kdo si co objednal a jestli to tedy má/nemá zaplacené, takže prodávající žádali, ať si čip přiloží znovu, aby platbu ověřili, takže další čekání… Ne, příště se obejdu bez čipu.
3) Cena. Rozumím tomu, že se sešla velká jména, ale myslím, že cenu trochu přestřelili. Zaplatit 400 Kč (v případě, že jste vstupenku kupovali hned jak to bylo možné, pak cena jen rostla) za jedno odpoledne/večer, když si pak uvědomíte, že jsou jiné a vícedenní akce, kde za lístek dáte už jen o 100 korun více…?
4) V areálu si vzpomněli na první poslední, ale co bolestně chybělo, byla umyvadla… A to je vážně dost citelná ztráta (takto vám to možná nepřijde, ale když máte ulepené ruce anebo zkrátka jdete z těch né moc nóbl toalet určitě trochu vody oceníte). Jooo, hlavně, že nezapomněli na foto koutek.
Do příštího Majálesu budu vstupovat s poněkud rozházenými pocity. Uvidíme, jak to dopadne.
