A zase pár vtipných příhod. Bavte se dobře :)
Pokud by to nebylo zřejmé, co nový odstavec to nový maturitní Příhlod ;)
Protože jsem pilná, vzala jsem si své tištěné poznámky ze speciální pedagogiky s tím, že se budu o volné hodině učit.
"Kriste pane!" začala jsem brát jméno boží nadarmo, když jsem zápisky vytáhla. "To snad není možné, co jsem to udělala, já si vzala jen polovinu a tak na přeskáčku, tak jsem normální?" lamentovala jsema prohlížela si papíry. První byl nadepsán jako logopedie a obsahoval body za prvné, za druhé, za třetí - a další papír nesl označení (až) za páté. "Kde to je?" norovala jsem zuřivě ve svém batohu.
Teprve po čtvrt hodině usilovného hledání a nadávek jsem se rozpomněla, že v rámci úspor tisknu poznámky oboustraně a tak zmizelé podbody budou vždy na opačné straně papíru.... Proč ne?
"Cože to probíráme?" zeptala jsem se zvědavě.
"Prsa. Jaká je ideální velikost. Já bych se teda nebránila tomu, abych je měla trochu větší!" svěřila se Google. "Ale tvoje prsa bych rozhodně nechtěla."řekla a podívala se na můj hrudník. Její pohled svědčil o opaku. Každopádně nemám ráda, když někdo komentuju můj vzhled v souvislosti s tím, jaká část mého těla by se mu líbila či nelíbila. Nejsem pánbíčkář, nicméně každému podle uvážení (anebo minimálně dle genů), já jsem spokojená a po ostatních hodnocení nevyžaduju.
"Doopravdy?" pousmála jsem se cukrově. "Vidíš, já bych ty tvoje taky nechtěla." okomentovala jsem to, čemu se říká "minus jedničky". Tím jsem Google urazila na zbytek dne a V., jsem se postala o záchvat smíchu až do konce dne. A pak se holky nemají pomlouvat, že?
Třídní pozvedla zrak od své milované učebnice z češtiny, s jejíž pomocí nás pravidelně týrá. "Co to tady bzučí?" zeptala se, když ji hmyz už potřetí prosvištěl kolem nosu a s výrazem lovce na safari se to jala stopovat. Bzučivý element se usadil vzadu na piánu. "Sršeň! Holky, ale ta je veliká! Že ony tu mají někde pod střechou hnízdo!" vykukovala z okna a budila tak všeobecnou paniku.
O chvíli později nechala sršně sršněm a šla nám zadat práci. "Pro něco si zajdu do kabitu. Ne, že mi vyskočíte z okna! A pozor na sršně. A to mi připomíná - ne že se necháte před maturitou popíchat, pak by jste napuchly a nemohly mluvit!" varovala nás a zavřela dveře.
"Popíchat nebo opíchat?" zeptala se T., se smíchem.
"Můžeš obojí!" rozchechtala jsem se. "Ale být tebou, tak si rozmyslím v jakém pořadí, protože až budeš napuchlá nemuselo by to být moc příjemný."
- Zkoušení z pedagogiky a psychologie -
"Jaké jsou příčiny stresu?" (správná odpověď - vnitřní a vnější) - "Aktuálně? Vaše otázky."
- hodina francouzštiny-
"Co kdyby jste mi udělala prezentaci na Belgii?"
"Jako francouzsky?!" (totální děs)
"Néééé, česky. Ale zmiňte tam úřední jazyky, což je fránina, kdyby přišla inspekce, tak ať se tak blbě nediví, proč děláme prezentaci na Belgii."
"Děláte něco?"
"Neee- totiž, ano."
- trénink na maturitu z rehabilitací; Chlup mi masíruje šíji-
Já: "Ty sadistko, soustřeď se na to trochu, tohle není roztírání, ale štípání!"
Chlup: "Ale prd tomu rozumíš...." (pokračuje)
- o chvíli později
"Já: "Ty hele k tobě bych na masáž nešla, to bolí!"
Chlup: (ještě přitlačí) "Správná masáž má bolet!"
Já: "Šikana!"
- spolužačka sedí přede mnou, má čistě bílé triko
- já v ruce držím zelený zvýrazňovač "Dostala jsem nenadálou chuť kreslit!"
- všichni propadli hraní PixieWord...
- Provaz: "Tak jsem utratila všechny peníze za nápovědy, J., se na to koukla a hned to věděla!"
- dostávám vynadáno v divadle a je mi řečeno, že si mám srovnat priority; o chvíli později řeší autor výroku o prioritách podobný problém jako já...
Já: "Ale, ale, tady by si měl někdo srovnat priority, nebo se mi to jen zdá?"
V závěru podotýkám:
a) ano, jsem šíleně ironická bestie a nestydím se za to
b) jakmile začnu od Wohnoutů poslouchat něco jiného než Svaz českých bohémů, jde do tuhého. V neděli jsem začala.
Muhahaha 3:)
