Náš poslední školní výlet, jako maturanty už nás vezmou leda tak ke zkouškové komisi. Počasí bohužel nepřálo a tak jsme jeho valnou většinu strávili v interiéru než bychom šly na čerstvý vzduch. Seděly jsme, hodovaly a vymýšlely kraviny. Naše třídní učitelka seděla ve improvizované společenské místnosti, kterou nám majitel kempu zapůjčil a nabídla nám, že můžeme přijít, kdybychom chtěly. To jsme zase tolik nechtěly, ale s přibývajícími hodinami jsme dostávaly zajímavé nápady.
A bylo rozhodnuto, že ten můj vítězí. Totiž naše třídní ( ovšem, který učitel to nedělá?) nám vždy říká, že i kdyby nás o půlnoci vytáhla z postele musíme ji říct požadavano definici z psychologie nebo pedagogiky. A tak nás napadlo jeslti by to zvládla i ona, když to chce po nás? A tak jsme se v jedenáct v noci vypravily do společenské místnosti. Holky mě zvolily jako mluvčí a strkaly mě kupředu.
"Copak je děvčata?" zeptala se nás třídní mile.
"Paní učitelko, my jsme si přišly ověřit takovou teorii."řekla jsem a holky dusily smích. Třídní jen povytáhla obočí. "Víte jak nám říkáte, že když nás o půlnoci vzbudíte musíme ze sebe vysypat definice? Tak my chceme na vás ozkoušet, jestli to funguje. Ale máte lehčí podmínky ještě není půlnoc a vy nespíte. Řekla byste nám definici výchovy?" vyklopila jsem.
Jen na nás vykulila oči a pak se rozesmála. "To jsou ale mrchy!" vykoktala ze sebe mezi smíchem.
A víte co? Tu definici nám vůbec neřekla, takže se nemusíte bát, že jste špatnými studenty. Tohle nefunguje!