Abych se tak přiznala ani nevím jak mě to téma napadlo, ale pojďme do toho, jsem velice zvědavá na vaše názory. Vzala jsem si totiž na mušku jedno ustálené úsloví, které je podle mého názoru nehoráznou lží.
"Na vzhledu přeci nezáleží."
Už jste to někdy slyšeli? A obvykle to pokračuje slovy "Důležité je, jaký je člověk uvnitř." A když tohle slyším tak se mi chce smát.
Osobně se nepovažuji za osobu povrchní, která by si na vzhledu svém nebo ostatních nějak extra zakládala a obklopovala se "přáteli", kteří především dobře vypadají. Opravdu je pro mě důležité, jaký je člověk vevnitř. Nicméně při prvních setkáních s někým - podle čeho si vybíráte s kým se začnete bavit? Podíváte se na něj a už víte, že to je pohodový vtipálek nebo naopak všech záškodníků král? Ano, některé věci na vzhledu osoby mohou prozrazovat určité vlastnosti a sklony, ale nepoví nám to vše a zdání klame - ne nadarmo se říká, že někdo klame tělem. Osobně mám zkušenost, kdy jsem se podívala na lidi, dle jejich zevnějšku jsem se říkala o jaké jde syčáky nebo snad suchary a nakonec se z nich vyklubali tak báječní lidé!
A tak si to přiznejme - začneme se bavit s někým kdo nás fyzicky přitahuje (a nemám teď na mysli onu prazvláštní gravitaci, která nás vede k nějakému tomu hezounovi) nebo s někým kdo nás svým vzhledem odrazuje - a lhostejně zda je to z důvodu nadváhy či podváhy, podivného výrazu ve tváři, špatné pleti nebo jen prostě styl oblékání nám nesedí? Tak začnete se s tím člověkem bavit? Postupem času snad ano, ale prvně zamíříte za někým, kdo je dle vašich měřítek přitažlivým a hezkým.
A proto si myslím, že tohle pořekladlo je jedna velká lež... A nepoužívala bych ho :D
