Druhá část kapitoly, pokračujeme v romantickém tažení tak si to užijte. Né, že bych chtěla prozrazovat děj dopředu, ale nic ideálního netrvá věčně ;)
"Co by to bylo za svatbu bez svatebních darů, povězte mi to!" vykřikl Sirius a s razancí sobě vlastní si vzal slovo. "To nesmíme jen tak obejít! Všichni chceme vidět co naši svatebčané dostali!" a vrazil překvapené Lili do rukou velký balík. "Tak se do toho pusťte." vyzval je a přitáhl si jednu židlli, pohodlně se usadil a sledoval rozbalování takřka z první řady. Výkřiky překvapení a zalykání se vděčností nebralo konce.
Největším překvapením pro novomanžele byl dar od Jamesových rodičů. Na zdobném pergamenu byla krasopisným písmem napsána adresa - jménem manželé Potterovi! a pod adresou byl umělecky nakreslen dům s dobře vzrostlou zahradou a před jeho dveřmi stál James a Lili. Byl to kouzelnický obrázek takže se samozřejmě pohyboval - stromy se pohupovaly v jemném větříku, na okně seděla viditelně spokojená kočka a kreslený James s Lili se usmívali od ucha k uchu.
"Tati, mami!" vydechl James.
Lili zkrabatila tvář. " Vy nám dáváte dům?" vyhrkla nevěřicně a Jamesovi rodiče její domněnku s úsměvem potvrdili.
Vydechli oba a pak se naráz vrhli Potterovým do náruče.
"Doufám, že pamatovali i na Siriuse a je tam pokoj pro hosty!" zašklebil se Sirius.
Hosté se začínali pomalu rozcházet. Ještě jednou přišli novomanželům pogratulovat, děkovat za pozvání na svatbu a přát vše nejlepší do společného života, Lili s Jamesem se mohli uděkovat za svatební dary, ale všichni to přecházeli s tím, že to byla maličkost. Když odešli oba svědci v domě zbyli jen manželé Potterovi - obě generace a pan Evans.
"Myslím, že je načase dát se do práce." uznala paní Potterová a vyhrnula si rukávy svého kostýmku a zamířila hůlkou na nádobí, které se nakupilo na jednom ze stolečků.
"Ano, v tom souhlasím." přikývla Lili a už ze záhybů svých šatů lovila hůlku. Paní Potterová ji ovšem bleskově chytila za zápěstí a donutila ruku s hůlkou sklonit. "Ať tě to ani nenapadne, holka bláznivá! Dneska máš svůj svatební den nebudeš se pachtit s nádobím."
"Ale - ale-" koktala Lili bezradně. "To nemůžu! Udělali jste pro svatbu tolik, mohla se konat tady a ten dar a to všechno - nádobí je to nejmenší."
James vzal Lili za ruku. "Musím jim dát za pravdu, lásko. Tohle si odpracujeme jindy." líbnul ji na tvář.
"Dobře, ale trvám na tom, že co nejdříve uspořádáme pořádný rodinný oběd a vy se necháte obskakovat!" ukázala prstem na rodiče. Oni se jen pousmáli a rádi přislíbili.
James a Lili se na prahu otočili a na několik okamžiků se zadívali na tom jak jejich rodiče pracují ve vzájemné souhře a vesele si notují. Vypadá to, že si užijí báječný večer. Vesele mrkli jeden na druhého a pak se přemístili.
"Myslím, že je nejen slušnost, ale i povinnost doprovodit dámu domů."řekl Sirius když se za nimi zavřely dveře od domu a už nabízel Elizabeth rámě.
"To dáma oceňuje, ale přemístí se a je po doprovodu." usmála se.
Sirius se zašklebil. "To je mazaný způsob jak se zbavit nechtěné společnosti."
"Ne!" vyhrkla Eliz. "Tak jsem to vůbec nemyslela." aby svým slovům dodala vážnosti a setřela ze Siriusovi tváře pochybovačný úsměv štípla ho do ruky. "Myslím to vážně." ucedila skrz zuby.
"Au, hele to nebylo hezký!" rozesmál se i když to skoro vůbec nepocítil a začal si hřbet ruky třít. Najednou si vzpomněl na šestý ročník v Bradavicích jak s Eliz při návštěvě Prasinek svedl nelítostnou sněhovou bitvu...
Tehdy se mu začala líbit.
Až zase napadne sníh bude ji muset v nějaké té závěji vymáchat. A to pořádně.
"Tenhle výraz se mi nelíbí." reagovala Liz a úšklebek, který se objevil na jeho tváři. "Na co jsi přišel?"
"To se jednou dozvíš." ujistil ji Sirius spokojeně.
James a Lili stanuli před domem - stále tomu nemohli uvěřit, ale byl to jejich dům. Lili měla pocit, že právě vystoupil z jejích snů, něco takového si vždy představovala. Místo kam se bude s úsměvem vracet, kde na ni bude čekat rodina, místo kde se bude cítit klidně a bezpečně. Její domov.
James ji položil ruku kolem ramen. "Páni." zašeptal a vyjádřil tím nejlépe co si myslela také.
Dům se nacházel uprostřed prostorné zahrady - nebyla příliš velká ani příliš malá. Podél plotu rostly tůje a dávali tak obyvatelům soukromí před pohledy kolemjdoucích sousedů. Pod pootevřenými okny byl dobře udržovaný záhon růží a k Liliině radosti i bylinek - vhodná přísada nejen do mnoha lektvarů, ale také do kuchyně. S posvátnou úctou otevřeli branku a zlehka našlapovali po štěrkové cestičce vedoucí přímo k vstupním dveřím.
"Buďme tradiční." pousmál se James lišácky a dřív než se Lili stačila vzpamatovat držel ji v náručí a přenášel přes práh domu. Jen se zachichotala a položila hlavu na jeho rameno.
Přesíň byla obyčejná, jako obvykle vybavená botníkem a věšákem na kabáty. Na stěně byl obraz s květinovým zátiším. Lili se usmála - byl z domu Jamesových rodičů a ona jej při každé návštěvě obdivovala.
V obývacím pokoji ji James postavil zpět na nohy a oba dva vydechli údivem. Koberec byl huňatý a měkkoučký - přímo vyzýval k tomu, aby si na něj člověk lehnul a připadal si jako na nadýchaném obláčku. Bílá tapeta se světle zelenými břečťanovými lístky zajímavě korespondovala se zlato rudou nebelvírskou zástavou nad krbem, ve kterém ve vší tichosti hořel oheň. Nechyběl ani gauč a křeslo, vedle kterého byla polička s malou lampou. "Přesně pro mě." zasmála se Lili a ozkoušela jak je pohodlné. James už nakukoval do útulné kuchyně.
Nedočkavě se rozběhli do druhého patra. Schodiště lemovalo mnoho fotografií - James a Lili, Jamesovi rodiče, Liliiny rodiče, Pobertové, Lili a Eliz, a jeden z rámečků byl prázdný. "Tak tady bude naše svatební fotka." dovtípil se James a pevně Lili objal.
"Nikdy jim za to dost nepoděkujeme." Lili otevřela jedny z dveří v horním patře - byla to ohromující koupelna s obrovskou vanou a mnoha zrcadly.
"Sirius bude mít radost." hlásil James s úsměvem, když otevřel druhé dveře a nahlížel do pokoje pro hosty - postel byla dost velká pro dva.
"Budeme ho muset brzo pozvat." souhlasila Lili nakukující Jamesovi přes rameno. "S tímhle bude spokojený." uznala a nahlížela dál. "Oni mysleli na všechno." zamumlala a tváře ji trochu zčervenaly.
James strčil hlavu do dalšího pokoje - v porovnání s ostatními byl vlastně prázdný. Vymalován byl příjemnou modrou barvou, působící uklidňujícím dojmem a také bylo na stěně několik motivů - dětských motivů. Pod oknem stála dětská postýlka.
"Nesmíme ho nechat dlouho prázdný." usmál se na Lili.
Pozvedla zrak a měla v očích slzy. "Jsem šťastná, Jamie."
Popadl ji do náruče a radostně se s ní zatočil.
"Nejdůležitější místnost z celého domu." zamrkal James pobaveně když stanuli před posledními dosud neotevřenými dveřmi v domě - jejich ložnice.
Lili se jen zašklebila a vzala za kliku. Na první pohled upoutala manželská postel - byla plná polštářů a říkala si o to, aby někdo tu nadýchanou nádheru pochucal pořádným skokem. Na každé straně byl noční stolek a proti posteli bylo velké okno s výhledem do zahrady. Vedly z ní dveře do malé šatny.
"Paráda!" zakřičela Lili a skočila do duchen.
James ji pobaveně pozoroval. Opřel se o stěnu a díval se jak se, stále ještě ve svatebním, natáhla v peřinách a zasněně se dívala do stropu. "Tenhle den nemůže být lepší." pochválila si po chvíli vnitřního přemítání a podívala se na Jamese. "Proč tam tak stojíš?" zeptala se podezřívavě a s úsměvem si ho měřila.
"Kochám se." odpověděl po pravdě.
Vytahovala si sponu z vlasů. Když se rusé prameny rozletěly na všechny strany jen se na něj podívala. "A nechceš se jít kochat zblízka?" navrhla.
Usmál se. "To zní jako jeden z nejlepších nápadů jaké jsi kdy měla." poškádlili ji a sedl si na kraj postele.
"Mám jenom dobré nápady." upozornila ho a natáhla se pro polibek.