Na konci prvního filmu KOKUSA (Kouzelnícký kongres USA) zajme s pomocí Mloka Scamandera mocného černokněžníka Gellerta Grindelwalda. Grindelwald ale splnil svou hrozbu, že uteče z vazby, a začal shromažďovat své stoupence, z nichž většina vůbec nic netušila o jeho skutečných cílech: připravit vládu čistokrevných čarodějů nad všemi nemagickými bytostmi. Ve snaze zmařit Grindelwaldovy plány, Albus Brumbál získá svého bývalého studenta Mloka Scamandera, který souhlasí s tím, že pomůže, aniž by si uvědomoval, jakému nebezpečí se tím vystavuje. Bitevní linie jsou vytyčeny a ve stále více znesvářeném světě čarodějů je podrobena zkoušce láska a loajalita, dokonce i mezi nejvěrnějšími přáteli a rodinou. (zdroj + moje úpravy)
Můj názor: Od jedničky jsem nic nečekala ba naopak jsem byla dost skeptická (to mi snad nemůže nikdo vyčítat po zklamání, které přineslo Prokleté dítě). A odcházela jsem z kina naprosto nadšená, šťastná, říkala si, že Rowlingová svůj um přeci jen neztratila a ráda jsem se vrátila do světa kouzel. Nebyl to Harry Potter, ale bylo to skvělé a kdo by odolal všem magickým tvorům, kteří byli navzdory své nebezpečnosti roztomilí?
Na dvojku jsem se tedy těšila a to možná byla chyba. Možná jsem tím pádem očekávala moc.
Aby bylo jasno - ono tady tolik nešlo o Fantastická zvířata jako spíše o Grindewalda. Alespoň tak to v mých očích bylo. Ano, několik tvorů se filmem pochopitelně mihlo a sehráli jsou úlohu, ale vzhledem k názvu to bylo málo.
A za další... Takřka celou dobu jsem si říkala "to už je trochu moc". Budu se muset podívat na film ještě jednou, abych si vše řádně urovnala v hlavě a nepředbíhala se svými soudy, ale nyní říkám, že mám pocit, že mnoho věcí nesedí vzhledem k tomu, co se událo v HP. Ono je vždycky těžké pustit se do tvorby díla, které má v podstatě předcházet dílu jinému; v mnoha ohledech tak máte svázané ruce a musíte se držet toho, co již bylo vyřčeno. Mám dojem, že tady se to úplně nepodařilo a některé skutečnosi si navzájem odporují.
Film se snaží ohromit, vyrazit divákovi dech a odkrýt rouškou tajemství z některých událostí v Harrym Potterovi. Ale na mě toho bylo moc; mnoho příběhů, dějových linek a osudů. Nechtělo se mi věřit, zdráhám se na ty novinky, které film přinesl přistoupit.
Určitě se podívám znova, budu o tom dále přemýšlet. Ale bez sebe radostí a štěstím ze zhlédnutí nejsem.