Shlukují se v metru a na nádražích, přespávají v kanálech a ruinách. Živí se žebrotou, krádežemi, příležitostnou prostitucí, náruživě fetují. Malé komunity jim nahrazují rodinu. Ta vlastní je buď vyštvala na ulici, anebo ji sami zavrhli. Vypěstovali si až dojemný smysl pro solidaritu. Dovedou něžně milovat, ale i zabíjet. Někdo si přesně uvědomuje svou situaci, někoho už hubí drogy a nemoci. Čelit krutému světu ulice dětem pomáhá nejen dodržování jeho drsných zákonů, ale i jeho folklorní reflexe. (csfd.cz + moje úpravy)
Můj názor: Pro mě osobně neskutečně silná záležitost. Nemá cenu mnoho říkat či jinak popisovat - jen Vám v tu chvíli jde mráz po zádech a říkáte si, co jsou proti tomu vaše "problémy". Spojení dvacátého prvního století a těchto skutečností je nemyslitelné. A vidíte? Pořád se to děje.