Rýpavé reflexy

Na začátek musím podotknout, že nemám ráda, když je někdo proti někomu zaujatý. Ovšem přiměřeně drsný humor mě neskonale baví.

A tak mě začala bavit i jedna z našich vyučujících. Nemám za to, že by to myslela vyloženě zle, ovšem když má příležitost využije ji k tomu, aby si rýpla do mužského pokolení (a nutno uznat, že na pedagogické fakultě tolik příležitostí nemá). S povděkem proto kvitovala, že v našich řadách se jeden spolužák nachází.

"Pojďte ke mně, mladý muži, ukážu na neurologické vyšetření." Vyzvala ho nemilosrdně. Našimi řadami to zabublalo smíchem a spolužák se neochotně loudal dopředu. "Po medicích vždy vyžaduji, aby se svlékli a bylo dobře vidět, co předvádím, ale to po vás chtít nebudu. Pro boha, nebojte se, sedněte si. Ukážu na vás, jak se dělá lumbální punkce."

Spolužákova neochota se proměnila v úděs. "Ale nebudete to zkoušet doopravdy?" pípnul.

Vyučující jen povytáhla obočí. "To bych mohla, tou jehlo co právě ohmatala celá třída." Uznala, ale nakonec si nástroj ani nevzala do ruky, aby si figuranta nevyplašila docela. "Ne, že by vás to někdy potkalo, ale odběr mozkomíšního moku doporučuji výhradně vleže, protože zvlášť muži mají sklon omdlévat, když u toho sedí. A to pak stojíte, jehlu v jeho zádech a dvoumetrová korba se na vás kácí." Varovala nás. Spolužák, který měl ještě před chvílí na krajíčku se urazil.
"Ještě na vás ukážu, jak se provádí základní neurologická vyšetření. Obvykle se používá kladívko - nebojte se, nepraštím vás doopravdy." Ukazovala nám jednotlivé reflexy, od nejznámějšího kolenního, šla před břicho až k ruce. "Vidíte, jak cukne ten prst? To je…" zarazila se. "Nemůžu si vzpomenout, jak se ten reflex jmenuje. Ale je to po nějakém chlapovi, protože oni kam si škrábli, tam si to po sobě museli pojmenovat." Vybuchli jsme smíchy a spolužák byl uražený na zbytek dne.

Sice se zkoušky u této vyučující trochu děsím, ale jsem klidnější než kdybych byla mužského pohlaví. A vlastně mě mrzí, že se v příštím semestru neuvidíme.