Autor: Dominik Landsman
Počet stran: 197
Anotace: Už od útlého věku jsem chtěl být otcem. Ve školce všichni chtěli být kosmonauty, policisty nebo princeznami (dokonce i můj kamarád Vašík chtěl být princeznou). Já však ne. Já chtěl být otec. Ptali se mě: "A opravdu nechceš být kosmonaut?" Má odpověď zněla vždy rezolutně NE a stále jsem jim opakoval, že budu otec.
Jak roky plynuly, prošel jsem klasickým vzdělávacím procesem. Základní školu jsem bral jako nutné zlo, které musím přetrpět, abych si jako otec dokázal spočítat, kolik mám dětí. Na střední jsem se trochu oťukal a začal shánět matky ke svým dětem. Kupodivu jsem ale žádnou spolužačku neukecal. Jelikož žádná vysoká škola obor "otcovství" nenabízela, musel jsem jít na jeden z tradičních oborů a doufat, že ho nikdy nepoužiju. Svého snu být otcem jsem se nehodlal vzdát. A pár let po škole to přišlo. Stal jsem se otcem. Paráda. Jsem otcem již skoro dva roky, a když se ohlédnu, raději bych byl tím kosmonautem.
Jak roky plynuly, prošel jsem klasickým vzdělávacím procesem. Základní školu jsem bral jako nutné zlo, které musím přetrpět, abych si jako otec dokázal spočítat, kolik mám dětí. Na střední jsem se trochu oťukal a začal shánět matky ke svým dětem. Kupodivu jsem ale žádnou spolužačku neukecal. Jelikož žádná vysoká škola obor "otcovství" nenabízela, musel jsem jít na jeden z tradičních oborů a doufat, že ho nikdy nepoužiju. Svého snu být otcem jsem se nehodlal vzdát. A pár let po škole to přišlo. Stal jsem se otcem. Paráda. Jsem otcem již skoro dva roky, a když se ohlédnu, raději bych byl tím kosmonautem.
Můj názor: Jelikož jsem byla čtenářkou autorova blogu na jehož základě vznikla bylo pro mě jaksi samozřejmé ji přečíst - protože u blogových příspěvků jsem se bavila královsky.
Kniha mi možná okrajově připomínala Deník sprosté matky - ale nejspíš jen námětem rodičovství než reálnou inspirací. Na kolik moderní fotr využívá nadsázku si nejsem jista ;)
To, že jsem se bavila (a to tak, že docela dost) je nejspíš nejvýstižnější hodnocení knihy. Oddechová a nenáročná literatura, která vás nenutí k zamýšlení nad filozoficko-etickým problémem, která je plná sarkasmu a příhod, které píše sám život. Už mám v knihovně zamluvený druhý díl.