V neděli, předposlední listopadový den jsem nejen poprvé v životě vstoupila do pražského Karlína, ale také mě čekal můj první koncert zahraničního interpreta. Samozřejmě už jsem skupiny či zpěváky ze zahraničí viděla a poslouchala na festivalech, ale tohle byl první samostatný zážitek.
Zamířila jsem na francouzskou zpěvačku a (nejen) šansoniérku Zaz. Někdy se jí říká novodobá Edith Piaf - a ona si to zaslouží!
Karlín byl opravdu nacpaný k prasknutí. Během koncertu jsem všemožně strategicky popocházela, abych dobře viděla a přibližně od druhé poloviny se mi to dařilo. Spokojenost se tedy dostavila, přestože jsem měla řadu 100+.
Předskokankou byla Emma Smetana. Ano, ta slečna, co moderuje (nebo moderovala? Netuším, tv příliš nesleduju) zpravodajství. Absolutně jsem netušila, že se věnuje hudební branži. Její výkon… Vidět ji samostatně nebo na jiné akci nejspíš bych řekla, že je vcelku průměrný; ale s tím, co o pár desítek minut později přinesla Zaz u mě hodnocení Emmy sjelo raketovou rychlostí. Prvně její hudba je dost elektrická a počítačově produkovaná - to nikdy nepůsobí dobře, když na stage vidíte otevřený notebook. Její písně (až na jednu) se nesly v pomalém tempu - to od předskokana nechcete. Ten vás má naladit, rozjet a rozpálit. Ne uspat. A největší chybou bylo to, že Emma zpívala ve francouzštině - netuším, zda účelně nebo to byla jakási počta vůči hlavní hvězdě večera, ale… Když slyšíte francouzštinu někoho, kdo se ji naučil (byť dobře) a za pár chvil rodilou Francouzku - to jsou nebe a dudy. Nechci říkat, že Emma je vyloženě špatná a na odpis zpěvačka, ale v kontextu večera se mi nelíbila.
Vystoupení Zaz bylo velkolepé po všech stránkách!
Na stage byly kulisy domů, na kterých si osvětlovači pohrávali se stínem, anebo na ně byla pouštěna videoprojekce - víte jaké to je, když se vám zpěvačka natřikrát objeví na scéně, v každém z domečků, kde si pohrává s žárovkami a všechno to působí tak reálně? Dále se na scéně nacházel závěs, který byl v různých intervalech roztahován a opět zapůsobila stínohra a projekce - ať už to byly kresby rukou či fotografie bylo to úžasné. O to více, když Zaz stála za závěsem a souběžně s tím jak procházela a mávala rukou se na něm objevovala hvězdnatá obloha. Opravdu propracovaná show. Co mi (jako obvykle) vadilo bylo blikání reflektory do diváků, to nemám ráda na žádném koncertu, bolí mě z toho oči i hlava.
Nazvučeno bylo velmi dobře, snad nikdy jsem neslyšela zpěvačku s tak silným hlasem. Mám trochu pocit, že by to uzpívala i bez mikrofonu, to byl hlas jako zvon. Když už jsem u hlasu zmíním to, že Zaz se na nás pokoušela mluvit česky - to velmi oceňuji u každého zahraničního interpreta. V jedné z recenzí, co tento týden vyšly, jsem se dočetla "Zaz se pokoušela příšernou češtinou…" a to mi od autora článku přišlo neuvěřitelně sprosté! Ona se opravdu snažila a jaké to asi musí být říct slova jako kolibřík nebo hlasitěji - Francouzi H vůbec nevyslovují, jak asi víte… Co by asi říkala ona na naši francouzštinu?
Ze skladby playlistu jsem nadšená. Zahajovala písní Paris sera Toujours Paris z nejnovější alba, které nese právě název Paris. Finálně jsem byla lehce překvapená, protože koncert dle mého obsahoval více písniček z předchozí tvorby a alb, přestože by turné mělo být zaměřeno právě na desku Paris. Ale tím si nestěžuju ;) Byla jsem spokojená jako želva.
Zpěvačka rozjela projekt nazvaný "Zazimut", ve kterém se zaměřuje na životní podmínky v dané zemi/oblasti a snaží se o jejich zlepšení. V rámci svého koncertu si vybere organizaci, která jí je názorově blízká a tu podpoří. Mám ráda, když pomáhá někdo, kdo má šanci na lidi zapůsobit.
Zaz doprovázela kapela a došlo i na akustický projev. To bylo neskutečně krásné.
Nebudu pohazovat francouzskými názvy písniček, které mnoho neřeknou, ale prozradím vám, že nechyběly největší pecky On ira a Je veux (kde zpívalo i publikum). To jsem skoro zaslzela. Koncert byl ukončen pomalou skoro baladickou písní Eblouie par la nuit.
Z koncertu jsem odcházela nadšená. Rozhodně si Zaz nenechám ujít, až zase zavítá do ČR!