Kdy jindy si vyrazit na koncert, než v tropech, které rosničky nepamatují už roky?
Areál koupaliště Lanžov, což je malá vesnice sousedící s Dvorem Králové, pořádala skromnou letní akci a já neodolala volání oblíbené hudby a kamarádky a statečně jsem vyrazila; nakonec si můžeme skočit do vody, ne?
Večer zahajoval mladý hudebník Sebastian. Upřímně s jeho tvorbou hluboce obeznámena nejsem, neboť po krátkém poslechu jsem uznala, že to primárně není můj šálek kávy a je to kluk s obličejem, co se puberťačkám líbí a texty, co si snadno zapamatujete; to nemyslím zle či kriticky, ale jako prostý postřeh/fakt.
Ani po live setkání se ze mě jeho fanynka nestala, ale nemůžu mu upřít nadšený projev. Dokázal tu ospalou sebranku vyburcovat i roztančit. Zahrál několik vlastních písní a také coverů, které se mu opravdu povedli - zvlášť se mi líbilo Counting Stars od kapely One Republic. Na jeho koncert bych se nevydala, ale jakožto zahájení této konkrétní akce jsem proti němu neprostestovala.
Sebastian - Toulavá
Dále byla v programu avizována kapela Čardáš Klaunů, což pro mě byla také neznámá. Z neobjasněných důvodů, ale kapela nevystoupila (což píšu jako mínus pořadatelům, myslím, že by se slušelo ukázat se na podium a krátce se omluvit a vysvětlit proč došlo ke změně). Místo toho náš sluch obohatila kapela Dědovy Blechy, která mi utkvěla v podvědomí jako občasný předskokan mých oblíbených UDG, ale nikdy jsem je naživo neviděla. Teď jsem tedy měla tu čest a musím říct, že to bylo dobré. Nazvučení by chtělo trochu zlepšit, ale jinak to byl skvělý poslech, už se to dost blížilo ba prolínalo s mým vkusem. Zpěvák byl do věci ohromně zapálený, jeho energie a úsměv byly dost nakažlivé. A za ty korálky, co mě na krku bych vraždila!
Dědovy blechy - Jednoduchá
Netřeba, abych své oblíbené UDG zdlouhavě představovala. Naposledy jsem je viděla na JamRocku a byla jsem zvědavá, jak se zabydlí na té malinké stage a jak na ně zareagují místní lidé; opět to nemyslím nijak hanlivě, ale prostor a návštěvníky bych klasifikovala spíše jako vesnickou zábavu než jako plnohodnotný koncert.
Snad byli návštěvníci tak skvělý, nebo UDG mají tak úžasný dar vlít lidem nadšení do žil, byl to velmi užitý koncert! Už když jsem přijeli do areálu jsem věštila, že bubeník Jugi, známý milovník vody půjde skočit do bazénu a bude k tomu nabádat i diváky a další členy kapely. Nemýlila jsem se. V půlce koncertu Jugi ladně přeskočil bubny a sdělil svůj záměr jít se osvěžit; skočil mezi lidi a už nic nezabránilo jeho kontaktu s vodní hladinou. Rozběhl se i basák, ale když jsem vodu po kolena, odvaha mu došla a zase se nám vrátil jen lehce osvěžen. Nicméně Jugi strhnul svým nadšením (možná i silou) několik diváků. Kdo umí, umí.
Zazněly mé oblíbené písně; V Atmosférách, Cowboy hip hop, Zvědavá a nechyběla Duše Slečny Mai. Musím se pochlubit, že navzdory horku jsem se vůbec nešetřila a zaskákala jsem si, jak dlouho ne; ocenila jsem tedy jejich zvyk lít po publiku vodu - snad ze známosti (či laskavosti) mi kytarista obrátil na hlavu takřka celou lahev vody.
Večer neuzavřela žádná jiná píseň než Hvězdář.
Uvažuji nad tím, že pro letošní rok to byl možná můj poslední open air - ale pokud to tak bylo, rozhodně nesmutním, protože to byla nadmíru povedená akce!