Uvádí: Divadlo Jesličky Josefa Tejkla
Režie: Josef Jan Kopecký
Délka představení: 80 minut
Ten večer byla se svým milencem.
Domů přišla velmi pozdě.
On ještě nespal...
Po Bezkyslíkatých to byla pohádka na dobrou noc přestože nepojednává o ničem veselém/komickém.
Je to další zrcadlo. Zrcadlo toho, co se může dít - a že se to děje! kolem nás. O lidských vztazích a jejich složitosti, o správných cestách o možnosti řešení problémů, o tom co se stalo v minulosti a jak nás to ovlivňuje do budoucna.
O složitosti pocitů. O životě - je správné zapadnou to stereotypu, nechat se vláčet? Je správné stanovit (absurdní) pravidla, která slibují, že něco nezevšední? Je nejlepší možnost bojovat? A jak a proti čemu a komu?
Když jsem se tak dívala na představení naplňoval mě pocit, že největším nepřítelem já není nikdo jiný než my sami.
Chcete tak žít? Dá se tak žít?