Dlouho tu nebyla žádná diskuze, tak proč zase nerozproudit debatu? Nebude to trvat dlouho a toto téma bude velmi aktuální!
Svátek svatého Valentýna!
Chci vaše názory - slavíte, neslavíte, proč ano, proč ne, jak se na to všechno díváte. Jsem zvědavá :)
Za sebe mohou říct toto - Valentýn je mi spíš k smíchu a komerční honba, která každým rokem vypuká, výlohy přeplácené ve všech odstínech červené a růžové, obyčejné věci, které jsou x krát dražší jen proto, že jsou právě v růžovém přebalu nebo nesou nápis "Valentýnský/á" a přitom na tom není nic jiného než obvykle...
V životě mám ráda spontánnost. Nemám ráda nucené a předpřipravené věci a nejspíš odtud pramení i jistá nesnášenlivost k Valentýnu. Přijde mi to skoro ubohé - protože je nějaké datum v kalendáři, tak se sejdeme, vyznáme si lásku, dáme si dáreček, půjdeme na večeři/do kina a pak na hupsneme, abychom ten večer završili. Ráno si půjdeme po svém, smsku si nenapíšeme, milé slovo si neřekneme. A o tom žádná, že Valentýn je typicky českým svátkem, který u nás má tradici a kořeny, že ano :D
Nevím. Přijde mi hloupé si tak šněrovat život a podřizovat se určitému dni, kterému byl přisouzen patronát nad zamilovanými. Nevím, jestli mi všechna ta valenstýnská gesta přijdou romantická. Zkouším si představit, že bych dostala k Valentýnu třeba květinu a slova "Tak drahá, tady máš kytici růži, protože je Valentýn." Bylo by to milé, neříkám, že ne. Ale možná by mě to potěšilo jindy - jen proto, že si na mě vzpomněl po cestě z práce. Protože mi chtěl udělat radost. Protože mu na mě záleží. Ne, proto, že se to od něj čeká, když je Valentýn. Svým způsobem mě trápí, že k sobě lidé nejsou laskaví, neumí si říct milé slovo, nebo se obdarovat drobností "jen" proto, že se mají rádi, právě pro ten cit, co mezi nimi je. Neudělají to. Dolují ze sebe takové pocity protože je Valentýn, protože s tím otravují obchody, média a všichni kolem "Už víš, co budeš dělat na Valentýna, cos koupila příteli na Valentýna..."
Nechci si tu hrát na nějakého Valentýnské Grinche, ten svátek mi je vlastně ukradený, jen se mu rok od roku směju. Ani nesoudím ty, kteří ten den nějak výrazně prožívají a slaví. Prožívejte a slavte, je lepší si na partnera vzpomenout na Valentýna než nikdy. Nicméně se nemůžu ubránit vzpomínce na jeden "citát", který jsem si kdysi přečetla a který dost přízemně, ale trefně vyjadřoval moje pocity z tohoto svátku.
Slavit svatého Valentýna je jako slavit den sraní. Taky neserete jednou do roka.
No a tím bych to uzavřela :D