Nákupy vakcín, zdravotní péče, dotace pro firmy i podnikatele – to vše stálo během covidové pandemie miliardy korun, které se teď těžko shání. "Je potřeba po covidu dostat hospodaření pod kontrolu, aby se naše země nezadlužovala neudržitelným způsobem," myslí si ekonom Štěpán Křeček.
Podobně to vidí i další ekonom Dominik Stroukal. "Nejvyšší kontrolní úřad vypočítal, že zhruba 150 miliard korun bylo utraceno zbytečně, že nepomáhaly v boji s pandemií. To jsou peníze, které bychom dokázali někde najít," tvrdí.
V rámci pandemie koronaviru se zvyšovaly výdaje, ale snižovaly se příjmy státního rozpočtu. Teď je podle odborníků potřeba se vrátit do původního stavu. "Asi největší zásah do rozpočtu byl v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, kdy se výrazně snížily daně zaměstnancům," doplnil Křeček.
[chooze:article;value:494355]
Zrušení superhrubé mzdy bylo původně plánované na dva roky. Pak časové omezení zmizelo a dva roky už uplynuly. "Během covidu chtěli politici lidem přilepšit, aby měli více na utrácení, když byly zavřené obchody. Tato podmínka, kvůli které to bylo sníženo, už ale netrvá," zdůraznil ekonomický expert Petr Bartoň.
Zhruba třetina deficitu vznikla podle odborníků tím, že se snížily příjmy, a ze dvou třetin tím, že stát začal víc rozdávat. Experti upozorňují, že zásadní je udělat důchodovou reformu. "Co udělat s důchody do budoucna, ale hlavně jak a jakým způsobem na ně vybírat. Bez toho, domnívám se, odcovidování nemůže proběhnout,"říká Bartoň.
"Nikdo neříká, že bychom měli důchodcům ubírat peníze. Spíš to tempo, kterým se přidává, by mohlo zbrzdit," dodává pak Stroukal.
Snížení plánované valorizace by mělo přinést zhruba 20 miliard. To je ale asi jen desetina toho, co je podle odborníků potřeba ušetřit. Státu totiž chybí přibližně 220 miliard korun. Pokud by se ale vládě podařilo ušetřit alespoň polovinu z toho, považovali by to experti za dobrý výsledek.