Léto v plném proudu, sluníčko svítí, pálí a hřeje, alkohol teče, klobásky se smaží, hudba jede na plné pecky, všude usměvaví lidé, promile stoupají, řve se, tančí, zpívá, tleská a skanduje... Kde jsme? Přeci na fesťáku!!!!!
Nejspíš nebudu přehánět když festival České hrady nazvu monstrem. Ovšem myslím to v tom nejlepším slova smyslu! HRADY.CZ nejsou jen hudebním festivalem, ale jsou také zaměřeny na rozvoj turistického ruchu a kultury v různých koutech České republiky. České hrady se letos konaly již po osmé a potřetí se zavítalo i na Moravu. A tam jsem zavítala i já.
Společně se Sárou, kterou jsem vám představila již v červnu když jsme přijely z JamRocku (určitě si vzpomínáte... :-)), jsme se vydaly do Hradce nad Moravicí což je město nedaleko Opavy. S popisem cesty a zajímavé stavby stanu se příliš zdržovat nebudu i když stálo to za to.... Hradec nad Moravicí jsme poctily svou návštěvou 17. - 18. srpna společně s dalšími cca 9 tisící lidmi....? Oproti JamRocku skromná akce, že ano. :D
Páteční večer zahájila skupina Nebe. Mladí, hezcí a talentovaní hoši. Aby ne, když dělají předskokany UDG - to už je jasné, že to nemůžou být nějaká dřeva. Pro můj sluch to bylo dobré zahájení, trochu jsem se rozhýbala a těšily jsme se na UDG. Ti na na pódium vtrhli stylem svým vlastním a jedinečným. Umí udělat show, umí se prodat, umí zpívat, jejich songy mám moc ráda a bylo to... Bylo to UDG. Jak víc to popsat? Dočkala jsem se svých oblíbených písniček a atmosféra při tradičním přídavku Hvězdář nemá konkurence a je velmi sporné kdo si to užívá víc - kapela nebo diváci?
Večer ukončila další moje favorizovaná kapela a tou byli Chinaski. Nezklamali a vsadili na klasiku jako jsou písně Vedoucí, Duše z gumy, Drobná paraela, 1970, První signální, také předvedli něco ze své rané tvorby např. píseň Punčocháče.
Tuhle fotku miluju... Hvězdář!
V sobotu ráno jsme se vypotácely ze stanu jelikož spát se moc nedalo, jen kousek od nás stanovaly moc veselí hoši, kteří asi tak do čtyř hodin do rána oblažovali stanové městečko hity jako "Nashledanou rodné údolí" a samozřejmě nemohli chybět výkřiky, které jsou charakteristické pro mnoho festivalů... Inu, kdo jezdí tak ví o čem mluvím. Jelikož v ceně vstupenky je zahrnuta i prohlídka hradu či zámku v jehož blízkosti se fest koná vydaly jsme se k hradu - leč jsme nebyly zdaleka jediné a tak jsme prohlídku nestihly. Alespoň jsme si prošly park, pokochaly se vyhlídkou a pak jsme spěchaly do areálu neboť den nám zahajoval Tomáš Klus. Ten si s sebou kromě nástrojů a odzbrojujícího úsměvu a korálků, které obdivuju už od Majálesu, přinesl transparent, kterým dal najevo, že nesouhlasí s ruským justičním systémem - a zdaleka ten den nebyl jediný. Ještě několik dalších kapelníků označilo odsouzení členek kapely Pussy Riot jako naprosto nesmyslné a zcestné. Myslím, že to holkám moc nepomůže, ale... Alespoň jsme se vyjádřili, že ano?
Tak tedy zpátky ke Klusovi, který byl alespoň pro mě tím správným budíčkem a dokázal ze mě setřást poslední zbytky ospalosti. Nechybělo jeho improvizování a rýmování z hlavy (jak on to dělá?), kontakt s publikem (sakra, že jsem byla tak daleko!) a samozřejmě známé a oblíbené songy jako Chybíš mi, Sybila, Nina a provokativní Pánu bohu do oken.
Po Tomášovi se na scéně objevili No Name. Líbili se mi víc než na JamRocku ( asi to bude tím, že na JR hráli vlastně jako předposlední kapela a já byla mnohem víc než unavená), zahráli, zavtipkovali a šlo se dál. Kapela Polemic pro mě byla něčím novým, jejich songy jsem neznala a jsem ráda, že už to je jinak. Jejich hudba je velmi energická a rychlá - a to bylo dobré. Nečekáme, nestavíme, paříme!
David Koller a jeho sametový hlas... Hm, poslouchá se to opravdu krásně a písničky jako Šrouby do hlavy, Černí Andělé, Chci zas v tobě spát se řadí mezi moje oblíbené. Je to velmi sympatický umělec - mimochodem další z řady těch co vyjádřil nesouhlas ohledně rozsudku nad Pussy Riot. U Xindla X se přesvědčuju kolik toho udělá když někoh vidítě naživo a když ho vidíte jen v TV nebo jinak zprostředkovaně. Když Xindla vidím v médiích apod. působí na mě jako - promiňte pokud nesouhlasíte... - debílek, ale naživo to je někdo úplně jiný! Velký zážitek z Xindla je kromě vytváření kolektivně debilních zážitků i myška co chvíli vylézala z díry jen kousek od mé nohy a nestále chroupala trávu. Že kolem ní dupou davy lidí ji moc nevzrušovalo :D Co říct k Ewě Farné? Nijak ji neodsuzuju, ale že bych ji žrala to říct nemůžu. Zpívat umí, hýbat se také, obléká se krásně, s publikem komunikovala, v podstatě není co vytknout, ale že bych byla jejími výkony unešena říct nemůžu.
Kdo nás unesl byl Visací zámek. Pánové se do toho opravdu opírají, naučili nás cvičit, zjistili jsme jak je to těžké když vám je padesát a samozřejmě jsme probrali Známky punku. Víte, že už to spolu táhnou 30 let? Nějak to letí. A my taky popoletíme, konkrétně ke ke kapela Monkey Bussines, která pro mě byla naživo rozhodně mnohem lepší než když jsem si jejich písně naposlouchávala doma. Zpěvák vylezl po hrazení u pódia do neuvěřitelné výšky! Akrobat jeden, ještě že se mu nic nestalo... Opravdu to skvěle rozjížděli a byla to propracovaná show. Smekám před nimi.
Energické Monkey Bussines vystřídalo Sto zvířat, do kterých by to člověk neřekl, ale v energičnosti, předvádění a kvalitě nezaostali za ostatními kapelami ani v nejmenším. Zpěvačka, jak je jejím dobrým zvykem, mnohokrát za výstup oživila svůj outfit různými doplňky jako byl klobouk, boa a neváhala je využít při zpěvu a ladných tanečních otočkách. Sto zvířat je pohodová kapela s uvolňující muzikou a úsměvnými texty. Příjemné a odpočinkové. Na řadě byly Buty, od kterých jsem já osobně znala jen a pouze Františka Dobrotu. Tahle kapela na mě působila poněkud ospalým dojmem a vlastně jsem se na ně ani nedívala, jen jsem je poslouchal a mlsně obcházela stánky.
Velkým soustem pro mě byli Mandrage. Tuhle kapelu jsem měla ráda, ale jejich výkon na JamRocku mě totálně zklamal a přestala jsem je úplně poslouchat. Ale jak říká Sára, kapelám se mají dát tři šance a oni ten den dostali druhou. Bylo to rozhodně lepší než na JamRocku, to bez pochyb. Ale pořád to nebylo ono. Blbla jim technika ( to jim samozřejmě za vinu nepřičítám, stává se to, ale celkové kvalitě vystoupení to ubere), přišlo mi že se s tím moc nepárají, prostě přišli odzpívat svoje a nazdar. Když přijde kapela na pódium, tak fanoušky pozdraví, pronesou takové ty řeči o tom jak je to super, že se jich sešlo tolik a že mají radost atd... Jediné co vypadlo z frontmana Mandrage bylo "Dobrý večer, my jsme kapela Mandrage a jsme z Plzně." Trochu strohé uvítání, ne? Že jsou kapela Mandrage nám zopakoval ještě asi třikrát v průběhu koncertu, při přídavku jen vtrhli na pódium, vůbec se nepoděkovali za to, že je lidé vytleskali zpátky (Obyčejně se používají řeči typu "Děkujeme, jste úžasní, je to báječné a zazpíváte poslední píseň s námi?" apod.), ne oni, naklusali zpět, zapěli přídavek a zmizeli na backstage. Čau a konec.
Horkýže slíže se nám představili jako kapela "Hotel Paradise" a začali do nás valit svoje hity. Jejich výstupy jsou opravdu maras. Nepářou se s tím, zpívají, mluví jak jim zobák narostl a jedou. Při písničce Malá Žužu si vybrali jednu ženu z publika, aby jim zpívala ženský hlas v této písni. Myslím, že ta holka se toho ujala skvěle a má úžasný zážitek. Ve finále nám zpěvák oznámil, že jsme chujové a že se jde spát. Což opravdu spoustu lidí udělalo, ale když pařit tak pořádně a my zamířily k MF stage kde se právě uvedla poslední kapela festu W.A.F. Jsou to dost mladí a začínající kluci - texty jejich písní jsou anglické i české což je občas trochu zmatek :D, ale nadání se jim upřít nedá. Jen vypilovat ten styl. Moc nás na jejich výstup nezůstalo, ale i tu hrstku se snažili přimět do akce a to se celkem povedlo. Jejich písnička Blondýna z Londýna je chytlavá a to neskutečným způsobem, zpívaly jsme si ji ještě druhý den aniž by jsme chtěly.
A tak nám skončil festival v Hradci nad Moravicí. Byl velmi užitý a zajímavý. U Sáry si můžete přečíst recenzi, která je pojatá trochu jinak než moje a je to způsob osobitý a originální proto neváhejte a nakoukněte! :-)
Na Hradech jsem určitě nebyla naposledy, ráda se tam vrátím. Fest byl obsazen dobrými kapelami, dobře připravený, přehledně organizovaný a alespoň pro nás dvě proběhl naprosto hladce. Možná bych ocenila značení cesty začínající blíže u nádraží a ne až po takovém kusu, bylo to trochu zmatené.... Ale to je detail a my si poradily.
Tak zase za rok!